Názory k článku Jak jsme poprvé vyjeli

tohle nemuzu ukazat manzelce, chystame se letos take na kolo s rocni dcerou, co me to stalo premlouvani... :-)
drzim Vam palce, at to priste dopadne lepe, drzte i Vy nam.
Lukas

Asi sme mali dosť veľké šťastie, ale našu Barču sme nemuseli do ničoho nutiť. Helmu si dobrovoľne a s nadšením skúšala. Celkom chápem predavačku, ktorá si nás i po troch dňoch od skúšky helmičky pamätala, keď sme ju išli kúpiť. Cyklosedačku od prvého tohtoročného výletu máme v dosahu dcery, ktorá si na ňu i niekoľkokrát denne sadne. Súhlasím s tým, že prvý výlet musí byť krátky (my sme projeli Prokopákom). Asi je tiež dôležité, aby aspoň zo začiatku na výlety jazdili obaja rodičia. Jeden hlída a zabáva, no a druhý šlape. Ale každé dítko je iné. Prajem Vám veľa krásnych zážitkov na bicykloch.

Štěpánka i Petřík neměli s jízdou v cyklosedačce problém - nejdřív jsem je totiž vozívala v krosně na zádech, a je pravda, že jsme nikdy nejeli daleko - nejsem žádná zdatná cyklistka! :-) Ale Anežka - to bylo NĚCO! :-) Bylo jí 11 měsíců a Štěpánka s Petříkem právě zvládli jízdu na svém vlastním kole, a dožadovali se každodenní projíždky, o víkendu i 2x denně. Já byla těhotná, a pro tatínka to byl přijatelný způsob "venčení smečky". I koupili jsme sedačku a helmičku, aby nemusela být v krosničce a ten, kdo jí poveze, si nehuntoval páteř. Sedačka byla samonosná, tedy nikoliv na nosiči,ale přichycená k sedlové trubce, a líp kopírovala nerovnosti terénu. Problém byla helmička! První problém byl při nákupu. Nechali jsme si ukázat nejmenší velikost on několika výrobců, na všech bylo VHODNÉ PRO DĚTI OD 8 MĚSÍCŮ (to jsme splňovali), ale nejmenší obvod hlavičky byl 46cm, kdežto Anežka měla jen 44cm!
Druhý problém připevnit helmičku tak, aby si jí to všetečné dítko hned nesudalo,což se nakonec povedlo, ale za cenu neutichajícího řevu. Krátká zkušební vyjížďka tedy vypadala tak, že jsem pomohla u branky všem nasednout a poslouchala jsem, jak se UÁUÁUÁUÁÁÁÁÁÁÁÁáááááá vzdaluje, a za 10 minut uáuáuáuáuáÁÁÁÁÁÁÁ přibližuje!
Byli jsme z toho zoufalí, sedačka+helmička byla investice kolem 2.000,-, ale pomohla názorná ukázka, zkrátka jsme si jedno dopoledne VŠICHNI dali na hlavu helmu, chodili jsme po chalupě, a dělali na sebe BERANY-BERANY-DUC!, což se Anežce zalíbilo natolik, že si helmičku nasadila dobrovolně, pak si jí nechala i zapnout, a za stálého ducání byla usazena do sedačky. Štěpánka a Petřík pak kolem ní na kolech kroužili, a volali DUC-DUC, všichni se u toho smáli, včetně tatínka, a i po 20 minutách se vrátili bez řevu. Zatím jsme nezkoušeli žádný delší výlet, maximálně půlhodinka jízdy, ale zdá se, že Anežce se to líbí... Když se řekne, že půjdeme na kolo, jde si pro helmičku. Za jízdy se baví pozorováním sourozenců nebo se mi pokouší rozepnout zip na zádech na bundě. Taky často svačí - žmoulá rohlík.
Je pravda, že kolo je i s ní docela těžké i hůř ovladatelné, navíc je manžela, tudíž má tu protivnou středovou tyč a přes dítě se noha těžko přehazuje, ale je to přijatelně rychlý přesun na hřiště a zpět ! :-)

Taky se těším na naš první výlet na kole

naprosto souhlasim, taky by me tak narocny vylet napoprve moc nebavil a jeste sedet v zadu no hruza, popravde si nedovedu sveho synka na kole vubec predstavit, mela bych divny pocit ze na neho nevidim a bala bych se ze se nekde naborim i s nim, coz by treba nemusel prezit nebo mit tezke nasledky