Ája, 22: týden |
| • |
16.12.2002 22:35:44
Já se pamatuju, jak jsem se taky coby studentka zúčastnila několika mála demonstrací. I když jsem se do dění po 17. listopadu snažila maximálně zapojit (na fakultě nás takových byla přibližně jedna desetina, ostatní si udělali vítané prázdniny a zůstali doma), demonstrace mi vždycky evokovaly první máje a vyhýbala jsem se jim. Vzpomínám si, že 21. listopadu jsem tam šla jen kvůli kamarádce, protože v té době ještě nebylo jisté, jestli se na Prahu nerozjedou Lidové milice, a měla jsem pocit, že by tam samotná byla víc ohrožená, než se mnou :o))).
Ale jinak se bez mučení přiznám, že to cinkání klíčema a provolávání hesel mi nahánělo husí kůži, protože na tom bylo vidět takové to "stádní jednání" (i když tentokrát ve prospěch dobré věci). Někdo začal vykřikovat nějaké heslo a za chvíli to po něm opakoval celý Václavák. Nechuť k demonstracím mě neopustila dodnes, i když jinak považuji výsledek 17. listopadu za jednoznačně pozitivní. Vůbec si neumím představit, co bych teď dělala, kdyby tenkrát nebyli šli "rudoši od válu". |
|
|
16.12.2002 22:01:50
Zavzpomínal jsem na to jak jsem před třinácti lety o 17.listopadu byl mezi studenty a cinkal jednou rukou klíčema, v druhý ruce jsem držel medvídka a na zádech jsem měl batůžek s radio rušičkou aby se rušili vysílačky na určitých frekvencích které patřily bezpečnostním složkám. Jo to byl den na který jen tak nezapomenu a každý rok si ho připomínám.
|
Ája, 22: týden |
| • |
16.12.2002 21:48:01
Pamatuju se, že na členství v bytovém družstvu byly pořadníky a v těch pořadnících se čekalo třeba taky dvacet let... nehledě na to, že si člověk musel naspořit nemalou částku na příspěvky do družstva a často se i svépomocí podílet na samotné stavbě. Vím, že jsem to tehdy brala tak, že je to pro mě v podstatě nepřijatelná varianta (ta čekací doba a pak jsem taky neměla ty prachy).
|
Hanka 2 děti |
| • |
16.12.2002 21:24:33
Jo kdyby jenom bezdomovci.... Jak strašně těžké je opatřit si pro rodinu s dětmi vlastní byt... A budí ve mne agresi má tchýně řečmi, jak teď máme všechno jednoduché a dřív to bylo tak hrooozně těžké - její rodiče *dostali* byt po vysídlených Němcích. Ona a její manžel se dočkali v pořadníku, když se jim narodilo druhé dítě. Prarodiče manžela byli učitelé. Rodiče taky.
A my ???? No a my už učitelé nejsme, byť jsme to vystudovali a pár let po revoluci ve školství pracovali a čekali, že se budeme mít aspoň jako naši rodiče... :-(. No ale nejpozději v 35 člověk pochopí, že dál čekat nemůže a ze dvou učitelských platů se nedočká. |
Ája, 21. týden |
| • |
10.12.2002 19:17:46
Lidko,
naprosto souhlasím s tím, co jsi napsala. V roce 1989 jsem studovala VŠ (na kterou jsem se dostala, aniž bych měla rodiče v KSČ nebo něco podobného) a o pět let později jsem nastoupila do zaměstnání. Tam jsem vydržela až do letoška, než bylo moje pracovní místo zrušeno. Ve výpovědní lhůtě jsem (plánovaně a moc chtěně) otěhotněla, takže nový zaměstnavatel, který po mně užuž sahal, ztratil zájem. No a co? Tak jsem si založila vlastní živnost, která mě zatím v pohodě živí. Na úřad práce jsem nestrčila ani nos. Nekradu, nepodvádím, protekce nevyužívám, úplatky nedávám, daně platím :o)). To, jak se mám, mi naprosto vyhovuje, některé věci si můžu dovolit, některé ne, a myslím, že za svou současnou situaci jsem v dobrém i ve zlém odpovědná sama. Něco takového si za komunistů vůbec nedokážu představit. Ano, nemám "sociální jistoty" v tom komunistickém slova smyslu, ale ani o ně nestojím. Neměnila bych ani za zlatý prase. A většina lidí, co kolem sebe vidím, je na tom podobně. |
|
|
10.12.2002 17:34:48
Čest práci Jano,
čert nám byl dlužen leda komunisty a socializmus. L. |
Lida a 2holky |
|
|
10.12.2002 17:26:11
Vetsina lidi, i ja, jsme popsali "konsumni" zivot a jak je to, jestli mame vic, ci min, muzeme si koupit auto, nemuzeme.
Ale, ja si osobne myslim, ze nejvetsi zasluha 17. listopadu je v tom, jak clovek muze svobodne zit. A svoboda ziti je to, na cem zalezi. Muzeme si rikat, co cheme, aniz by nas stihala policie, muzeme si studovat co chceme, aniz bychom museli byt predem kadrovani, muzeme si odejet kam chceme, aniz bycom potrebovli milion razitek od uradu, muzeme si tady "klabosit" na interntetu, aniz by nam nekdo zakazoval mit doma pocitac (protoze bychom mohli tisknout samizdaty a dostat se k imperialistickym nazorum); muzemem, co chceme. Muzeme totiz ovlivnit i to, ze jsme nezamestnani a zmenit profesi, otevrit si firmu, zalezi jenom na nas a na tom, co my chceme, ne, co chce "socialisticka vlast" a v tom to je. SVOBODA ROZHODOVANI. Ano, vse ma sve pro a proti,ale vetsina by asi nikdy nemenila za tu svobodu. Ano, nezamestnani....... ale zase zalezi, jak s ktomu kdo svobodne postavi. Svoboda je prave v tom, ze vam nikdo nediktuje, co mate delat ... a to ani v te nezamestnnosti. Takze, jste zdravi, chytri, relativne mladi.... najdete si praci, rekvalifikujte se, zalozte si firmu, bezte do zahranici... tech moznosti je hodne, mate na vyber, na rozdil od minulosti, si muzete rozhodnout, jak situaci resit....ale nepocitejte s tim, ze vam nekdo bude rikat, co a jak, na to musite pouzit svuj vlastni mozek a energii. Jano, v roe 89 ti bylo 34, to zn, ze ti je dnes 47. Pripominas mi meho byvaleho manzela, ten byl ve stejnem veku...... narek, ze mu Klusova vlada vsechno vzala. Vis, co ale byla jeho vidina? Vydelam spoustu penez kratce a bez prace. Neni tomu tak. Nejdele vydrzel v zmestnani 2 mesice. Byl opetovne vyhozen, Protoze si predstavoval, ze bez toho, aby neco delal se z nej stane okamzite milionar. Takto se placa do dneska. A vzdy rika, ze za to muze Klausova, Zemanova, nebo Spidlova vlada. Hloupost. Muze si za to sam. Ma totiz naprostoo zcestne uvazovani. Ano, u komunistu mel teplou pracicku, za relativni slusne penize. Ale dnes po nem nekdo chce praci a on neni schopen se prizpusobit. A to je vysokoskolak!!!! O tom to totiz je. Tak si Jano prestan stezovat a zamysli se sama nad sebou. Co ty muzes udelat pro to, aby si se mela lepe, a tve deti lepe (zapomen, ze te nekdo bude opecovavat). |
|
|
10.12.2002 14:29:23
Jano, krátce před litopadem 89 jsem ovdověla a zůstala sama se dvěma malými dětmi. Všechno se začalo měnit - sociální jistoty, ceny zboží, nájem se šplhal nahoru jako o život....měla /a mám/ se co ohánět. Přesto bych zpátky naší "vyspělou, socialistickou společnost" nechtěla ani za nic. Sice jsem s dětmi nikdy nebyla u moře, protože jsem na to prostě neměla, nemohla jsem jim kupovat drahé oblečení a zařizovat si byt nejmodernějšími spotřebiči, ale mohla jsem je vychovávat důstojně, bez lži a "okecávání". Moje dcery mají dnes daleko větší a lepší možnosti, než jsem měla já. Záleží jen na nich samotných, jak naloží se svým životem, jeslti třeba pojedou studovat do ciziny apod. Nemusí být potupně vystaveny hodnocení Závodního výboru KSČ, když budou chtít jet na dovolenou třeba do Španělska, nebude nikdo jiný rozhodovat o tom, co smějí a nesmějí dělat. Jsou daleko sebevědomější, než jsme byli my v jejich věku. Nebojí se říct svůj názor, ozvat se, polemizovat. Nemusí trávit volný čas sháněním vložek, k žádosti o pas nemusí vypisovat sáhodlouhé dotazníky, kde se muselo uvést snad i rodné číslo pradečka...nemusí spoustu další "krávovin", které my jsme museli, protože nám je strana a vláda naordinovala a nám nezbylo nic jiného, než poslušně šlapat do rytmu Internacionály. Byli jsme jak nesvéprávné stádečko, všichni nacpaní do jednotné formy - kdo vyčníval, toho osekali. Jistě, není všechno ideální a správné, určitě ne. Ale když mě přepadnou trudné myšlenky, vzpomenu si na zaplivanou sámošku, olezlé maso, oschlý salám, frontu na banány a toaletní papír, na všechny ty strašný kecy, který jsme poslouchali v televizi a v rádiu, vzpomenu si na naše nerozborné přátelství se Sovětským svazem, na náš světlý vzor - soudruha Stalina a Gottwalda, na statisíce dětí, šaškujícich s pionýrskými šátky a recitující budovatelské básně a hned mám jasno.
|
Lidumilka 37,syn 11 |
| • |
10.12.2002 14:27:25
Milá Jano,
jistě je dnes sociální hranice ostřejší než tehdy, za komunistů, ale tenkrát se o "těch" věcech nevědělo a vědět nesmělo.Pamatuji se na případ jedné mojí kolegyně, jejíž babičce byl vyměřen důchod 256 Kčs a to jenom proto,že neodpracovala povinných 25 let ve službách socialismu,ale byla sloužící na dobříšském zámku. Ti současní bezdomovci jsou povětšinou lidé, kteří nepracovali nikdy,ale komunisti je na základě paragrafu o příživnictví zavírali do kriminálů. Myslím si,že pokud jsi skutečně zažila tu dobu,tak musíš objektivně přiznat, že poměry tehdy a teď se nedají srovnávat. Zkus si poctivě odpovědět,co ti vadilo tehdy a teď. Jestli se najde víc pozitiv na té které straně. Neodsuzuji lidi za jejich názor,ale vždycky si při takových příležitostech vzpomenu na jistou reportáž se současnou mladou komunistkou,kterak rozpráví při okopávání své zahrádky s novinářkou.Ta se jí ptá na důvod její politické orientace,ale na otázku,co by dělala,kdyby teď někdo přišel a tu její zahrádku jí zabavil a označil ji za kulaka,tak se zarazila a vykoktala:"Takové zahrádky se snad nezabavovaly,ne?" Děly se hrozné věci o kterých ani dnes ještě nevíme všechno a proto si myslím,že osobní svoboda je důležitá nadevše. |
|
|
10.12.2002 14:02:04
Jen malá poznámka - já i má sestra jsme vystudovali i když naši rodiče nebyli v KSČ a dokonce neměli ani ty známosti. Každá doba přináší klady i zápory. Někdo vzpomíná na minulý režim proto, že měl zajištěnou práci, zajištěný a důchod a relativně byli všichni stejně chudobní.Já se na to dívám jinak a myslím si, že nejde posuzovat jen tyto věci, ale je to pro některý lidi co jsou na tom fakt dost špatně asi hodně těžký a tak vzpomínají na to lepší co minulý režim dával.
|
Adventní víkendČeský Krumlov
Valašská výstava betlémůZlín
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3
Živý betlémVsetín
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.