Názory k článku Rodina a domácí násilí

Chtela bych taky neco napsat k domacimu nasili.Bydlim s pritelem tri roky,a vsimla jsem si ze jsem uplne odpoutana od spolecnosti,bez prace a nejvic mi vadi ze uz ani nemam svou osobni svobodu,on na me nevztahne ruku,takze nemuzu nic dokazat,venku ho vsichni obdivuji.Nekolikrat jsem mu neco rekla ,a on mi rekl ze je to normalni byt doma,ze pry kamaradky maji na me spatny vliv,on se vubec nerozcili,rekne to klidne,treba ja jsem chtela jit do mesta a on mi rekl ze se mi neco stane ,ze tam bude nejaky psychopat,no a ja nesla,uz jsem asi strasne mockrat chtela utect ale premohl me strach.Uz jsem uplne prenudena porad neco doma uklizet hlavne po nem. Ema.

Evi moc dík. Manžel chodí a teď ně pořád opečovavá asi něco ma tom bude, že mu ruply nervy.Nejhorší na tom je, že kluci tu mrchu viděli v naší posteli a ví, že to bylo kvůli ní.Starší syn jí včera podkal a ona se tvářila jako by se nic nestalo. Kluci jsou nachystaní na to, že se to ještě jednou zopakuje a budou bez tatínka.Včera jsem mu napsala email, protože jsem nenacházela slov nebo spíš jsem nevěděla jak mu to mám říct, přečetl si ho aby tekli mu asi slzy nebo je hodně polikal.Tak doufám, že mu to všechno došlo. Jo a když jsem mu řekla, že mi paní doktorka na hematologii sdělila, že stačilo pác centimetru a už jsem se neprobudila byl v šoku. Slibil, že už to nikdy neudělá.
A na tu ,,kamarádku "se nemužu ani podívat je mi zní zle.Doufám, že to jejího manžela jednou přestane bavit a vykopne jí.Nejsem zlá,ale jí bych to přála zaco mi udělalala. Píšu asi abych se stoho vykecala

Potřebuji poradit.S manželem jsem spolu 12 roků.Nikdy jsem doma, žádné velké problémy neměli až loni. Manžel jezdil na služební cesty a po jednom návratu domu jsem mu v telefonu našla milostný vzkaz.Tvrdil mi,že to nic není a,že s tou dotičnou nic nemá,ale potom jsem po čase opět našla SMS od ní.Celou dobu co jezdil na služební cesty mi někdo volal,že jak se mi líbí když mi manžel šuká s jinou.Nervově jsem se shroutila,ale vydržela jsem to až do prosince,kdy jsem jí zavolala a řekla jsem jí to všechno od srdce.Že je kurva a,že jen kurva svádí ženaté muže.Potom se všechno uklidnilo.A letos v květnu jsme začali uvažovat o tom, že si pořídíme miminko.Nám doma 2 kluky a ti už jsou velci a ně najednou pořád něco chybí.Začala jsem podstupovat různá vyšetření, když bych přišla do jiného stavu aby tam nebylo někajé nebezpečí pro mě nebo minčo.A teď v sobotu jsme byly na jedné oslavě a manžel s mojí nejlepší kamarádkou se najednou stratili.Nevím co mě to popadlo,ale nutně jsem potřebovala jít domů,protože jsem dostala měsičky a neměla jsem kliče, tak jsem si říkala ,,Zazvoním na kluky a oni mi otevřou",ale v tom sliším s naší ložnice hluk a ona tam byla moje nejlepší kamarádka s mím manželem.Nevím jestli k něčumu došlo,ale ona utekla zadním vchodem a já se jím následně dostala domů. Začala jsem na manžela řvát a několik jsem nu vrazila facek, on mi to oplatil tím, že mi vrazil pořádnou a já spadla na zem a mám pořádně obražený nos s modřinama pod očima. Chtěl po tom co mi ublížil utéct,ale kluci se vzbudily a ten starší dostal nervový šok. Tak šel za nimi a spal u nic. Já se musela tak zřízená vrátit pro auto a ,,ta kamarádka"mi do očí tvrdila,že u nás nebyla a nakonec mi dala kliče od našeho domu.To byl vrchol všecho.Když manžel viděl ráno co uděl tak se velice omlouval a prosil mě o odpoštění, dokonce mě chtěl zavést na pohotovost,ale to jsem odmitla.Po této události chodí a pořád se mě ptá jestli to boli a snaží se být milý.Pořád mi volá co dělám a jak mi je. a víte co je na tom nejhorší,že ta kamarádka má obšoustlou celou vesnici, není totiž chlapa, kterého by nedostala(jenže já to neviděla jaká je)(byli sice oba opilí,ale to je neomlouvá).Teď nevím co mám dělat mám totiž strach, že se bude něco podobného opakovat,bylo to poprvé co na mě vztáhl ruku.Jinak jsme měli klidné a spokojené manželství.Nejhorší na tom je, že manžela mám strašně ráda, ale zatím mu to nedokážu odpostit.Mám strach,že se to bude opakovat. Prosím poradtě mi někdo co mám dělat.

Teď jsem z P. přijela a včera jsem tam byla také, určitě bych se s Tebou ráda viděla, ale dopředu moc nevím, kdy zase pojedu - interval tak jednou do týdne.

K debatě, že předběžné opatření může být jen na 3 měsíce a pak musí být řádný soud dodávám ano to je pravda, ale musí být první soudní jednání, ale tam se nerozhodne a nařízeno další jednání a tak se Ti může stát, že odnětí dětí na základě předběžného opatření se protáhne na rok a déle.

Ahoj Ajlino,
tak to je fajn, a býváš v P.? U mě je situace také naprosto stejná, peníze nechodí...
Tak se opatruj a přeji už jen pohodu!
Pa