Re: jeste usi

Ahojky holky!
Taky jste z těch změn počasí takový unavený a votrávený? Já jak je sluníčko, jedu fakt jak fretka, mám dobrou náladu...ale jak ráno fičí a ještě je zataženo, není do mě nic. Dneska jsem neudělala skoro nic a přesto jsem unavená, jako bych složila uhlí. Teda doufám, že na mě nic neleze.....protože jinak je nemocnej na koho se podívám.
Manžel pozval na zítřejší čarodejnice asi 6 rodin a nemocná není slovy "jedna"....a ta možná bude po nich, bude-li tak, jak slibují.Vždycky toho spoustu peču, chystám...teď se mi ani do ničeho nechce. Taky pro koho? Uděláme si malý táboráček, protože se i Dáda vloni toho velikýho hrozně bál...buřty stejně nemůžu, na kytaru jsem nehrála od těhotenství....Vlastně jsem ráda, že tu ani nikdo nebude. Jak jsme byli na těch horách, ještě jsem to tu ani nedala všechno do pořádku, prádlo dozlikvidovala teprv ráno..a tak upřímně o další honičku nijak zvlášť nestojím. Ono to tu totiž už 10let vypadá pořád stejně - manžel si nazve svoje známý, já pro všechny nakoupím, navařím apod., pak je tu všechny obsluhuju(on si sem tam přidá poleno, cucá si pivo a povídá si)....a nakonec po všech uklízím.Když byly velké děti malé, bývalo to ale prima. Scházelo se nás tu asi 5 rodin s téměř stejně starýma dětma, dohromady jsme nachystaly občerstvení, chlapi vatru...a nakonec se hromadně uklidilo a rozešlo domů. Teď ani nikdo najisto neslíbí, že přijde, tak že ani nevím, kolik mám koupit buřtů, o ostatním ani nemluvě. Manžel se s ohněm dře sám, protože se nikdy nenabídne nikdo....jen je každý naučený přijít k hotovému a když už se nebaví, prostě odejde. Tohle by vás přece taky nebavilo?
Taky se rok co rok stavím na zadní...ale když pak vím, že zase někoho pozval, prostě mi to nedá a zkrátka jedu zase ve starých kolejích, jako ten blbec. Letos ti manželovi "přátelé"(kteří nás za celý rok nepozvou na oplátku ani na čaj)ochořeli....Tak teď doufám chápete, proč mi to tak nějak "vyhovuje".