Re: smutná zpráva
Andrejko, kočko naše - to je mi moc líto. Já jsem tak zahleděná do sebe, že jsem ani netušila, že se mu přihoršilo a nakonec...... Je mi to líto, moc líto. Nevím - jistě to nempomůže, ale i když jsem ho neznala, brečím tu pro něj. Bojoval, strašně bojoval -za sebe, za vás dva - vlastně pro vás všechny tři - i když věřím, že sám pro sebe by se tak nesnažil.
Miloval tebe, ONdráška... miloval život a boj neměl lehkej a nerovnej....
Promiň, nevím, co píšu - prostě asim jen - upřímnou soustrast - v tom nejhlubším smyslu, jakej tyhle dvě slova můžou mít......
A posílám sílu - chápu, že teď to nemáš lehký. Nedovadu si to představit ani v tom nejhorším snu. Vydrž, vydž - určitě bude zase jednou i pro tebe s Ondráškem svítit sluníčko. Vím, že už to nechceš slyšet - ale musíš - musíš kvůli Ondráškovi. Přečkej tuhle hnusnou dobu a uvidíš, že jednou ta bolest trošku otupí.....
Odpovědět