2.9.2003 14:31:08 pabakuku
Re: Přibírání
Dobrý den. Je povzbudivé, že nejsem sama, kdo neustále svádí nikdy nekončící boj s nadbytečnými kilogramy. Je mi 33 let a snad od svých 15 mám přijatelnou váhu vždy tvrdě vydřenou. Dcerka Barborka se narodila v roce 1991, vážila jsem na počátku těhotenství 54 kg, na váze před porodem mě ohromila čísla 84. Musím přiznat, že velkou vinu na mých nahromaděných kilogramech měly ananasové kompoty, kterými mě zásoboval můj manžel. Ačkoliv jsem do 7 měsíce směnovala v nemocnici jako zdravotní sestra, prostě jsem takto hrůzně nabrala. Kila šla dolů rok. Tvrdě jsem držela diety, trápila se hlady, zkoušela dělenou stravu a jezdila na kole. Balila jsem se do igeliťáků, abych se na kole ještě více zpotila. Ze své postavy jsem měla zničující pocit. A to i přes to, že můj manžel mi nikdy neřekl nic špatného, naopak to vzal jako věc patřící k těhoteství. Cvičila jsem a zhubla. Samozřejmě, stále mě provázeli váhové výkyvy.Nikdy nebudu hubená, ale stanovila jsem si hranici 60 kg, které když dosáhnu, začnu se více hýbat a trochu v jídle přibrzdím. Měřím 160 cm. Mé druhé těhoteství, rok 2000, proběhlo lépe. Doma z práce jsem zůstala hned ve druhém měsíci, byly komplikace,ale nějak jsem měla čas se sobě věnovat, přečíst si spoustu hezké literatury týkající se těhotenství, hodně času jsem věnovala dcerce Barborce, abychom jí na příchod brášky připravili. Bylo to naprosto překrásné období, doslova jsem si ho užila, i přes zdravotní problémy, cukrovku, občasné krvácení atd. Přibrala jsem 12 kg, naprosto nenuceně, snažila jsem se nepřejídat, hodně jsme chodili na procházky. Když jsem přišla s Kubíčkem domů, vážila jsem 62 kg. Vůbec jsem se netrápila, řekla jsem si, že zbytek se postupně shodí. Byla jsem na sebe pyšná a psychika dělá hodně. Postupně jsem zhubla bez námahy na 56 kg a cítila se skvěle. Přišla jsem na to, že jogurty k večeři jsou fantastická věc, hlavně čokoládové nízkotučné od Megle. Občas si je dám místo večeře a váhu srovnám. Je to věčný boj, ale nějak jsem s přibívajícím věkem smířenější. Vím, že bokovky kalhoty pro mne nejsou, že hubená nikdy nebudu, ale i tak to jde. Jsem pyšná, že vážím pod 60 kg a stresy se nesnažím řešit jídlem. Vlastně proč se stresovat, mám nádherné děti.
Marta
Odpovědět