Re: Dvojčata a nočník

Ahoj Pepo,

zkušenosti mám. Velice bohaté. Poprvé jsme začínali někdy kolem roku a půl, kdy už bylo na klucích jasně vidět, že se něco děje. K nočníků měli vztah veskrze negativní, Lukášek řval při každém posazení (že by to bylo studené?) tak, že přijít sem Zubatá ze sociálky (znáš film Kolja?) tak nám ho určitě seberou J)). Myslím, že moc nechápali, o co jde, i když jsme řvali „HURÁ“, chválili, tleskali a obdarovávali – zkusils obdarovat jedno z dvojčat a druhé ne? Tenhle systém naprosto selhal, protože kluci vůbec netušili o co jde a nechápali souvislost – povede se do nočníku, dostanu něco na zub. Vzdali jsme to po 14-ti dnech, kdy jsem byla totálně ufuněná, protože vytrvale svlékat jedno dítě za druhým, posazovat a oblékat, bez toho, že si řeknou (tj. cca každou čtvrthodinu), to byl opravdu očistec. V té době běhali nahatí po zahradě, takže začali registrovat, že si čůrají na nožičky, ale moc to nepomohlo. Zkoušela jsem vysvětlovat, ale nezabrali J))), dohodli jsme se proto, že to ještě chvíli počká.
Druhý pokus se odehrál v době, kdy byly klukům necelé dva roky, občas jsem je posadila, povedlo se, pochválila, odměnila oba, ale to ještě nikam nevedlo, asi je to i mou nedůsledností, ale máš určitě přesnou představu, že dvojmo už to není taková legrace. Také jsem zkoušela nechat bez plínky jen jednoho a zaměřit se na něho, jenomže co jeden, to druhý, to asi znáš, a za chvíli byli počůraní oba.
Pokus třetí – konečně úspěšný, asi malinko směšný, ale vlastní příklad. Asi i Vy děláte to, že si občas dojdete „na malou“ při otevřených dveřích, já tedy musela, protože v době, kdy jsem doma sama, nemůžu pustit tuhle naši „zvířenu“ z dohledu. Došlo to tak daleko, že se samozřejmě přišli podívat, co dělám, vysvětlila jsem, že velký ženský a chlapi (protože teď, ve 2,5 letech už tohle chápou) čůrají na velký záchod, oni můžou na nočník a dopadlo to tak, že plínku nosí ven (pokud jdou s někým jiným než se mnou), ale i tam se občas ozvou, doma vůbec ne, nechávám je nahaté i s rizikem, že pak mám co uklízet a zpravidla chodíme na „velké“ WC. Taky se jim líbí různé osvěžovače vzduchu tam umístěné, trochu navonět a spláchnout – to berou jako odměnu. Po odpoledním spánku se probouzejí do sucha, hned je odlapím, posadím na nočník, zpravidla to vyjde. Počítám, že tak do dvou měsíců budeme bez plenek i v noci, ale chce to ještě trochu času. Teď už alespoň vědí, o co jde.
Nevím, jestli jsem Ti pomohla, ono je to vážně dvakrát složitější, protože jedno dítě ohlídáš, ale to druhé už jsem nestíhala. Hodně štěstí a víc úspěchů.