Re: Prázdninové filmové premiéry

Tichou poštu zařadilo jedno z našich kin (kam obvykle chodím maximálně na filmový cyklus, protože tam hrají samé to, co Senedra nechce, a ještě případně s dabingem; navíc je to echt staré kino, kde je v létě na padnutí) někdy okolo výročí konce války a ještě v pondělí odpoledne za zvýhodněnou cenu. Předtím ji samozřejmě dávala ta zbylá dvě kina, ale to jsem ji nějak propásla.

Celý ten příběh je trochu nepravděpodobný (i když skutečný, navíc podle scénáře Stránského; spíš mi to připadá časově posunuté, v zimě snad válka neskončila nikde na našem území a v dubnu takový mráz nebývá), ale milý. S potěšením jsem konstatovala, že Jitka Ježková už nemá ten sladký hlásek, který mi lezl na nervy.