Re: Problémy školství

Cimbur, přesně. Mě se ptaly děcka, jestli závidím svým žačkám, co jsou uznávané umělkyně (jedna se dostala do první desítky nejlepších ilustrátorů světa). No, jako je fakt, že mě mrzí, že jsem neměla podmínky a nikoho, kdo by mě podpořil, abych se realizovala, a teď musím živit děti, život mě sežvýkal a vyplivl, ale na druhou stranu mám radost, že jsem holkám pomohla otevřít dveře do světa. Našla jsem v tom nový smysl života a raduji se z toho, že mě žáci převýší. I proto chci učit na základce, že třeba narazím na někoho, kdo by beze mě zakrněl. Výzkum k diplomce jsem měla na téma hodnocení VV na ZŠ, dělala jsem rozhovory se středoškoláky. Na SUPŠ byly 3 holky, co jim hrozilo propadnutí z VV, trojek tam bylo mraky. Prostě to děcka pojaly jinak, než to úča našla na pinterestu, a dostali kouli
Dcera v primě na 8G psala trest do dějepisu za to, že se zeptala, jestli sochy na Velikonočnm ostrově jsou megality, když se o megalitech učili. Učitelka odpověděla, že ne, a dcera si dovolila se zeptat, jestli neví, kam to patří. Já bych řekla, že tohle nevím, že to má zjistit a dostane jedničku, učitelka jí vynadala, že se snaží být zajímavá, a za trest napíše referát. Ten jí neoznámkovala a na rodičáku si stěžovala, že se dcera nevhodně ptá. Tak jsem jí řekla, že ona se ptá od té chvíle, co zvládla formulovat dotaz, a že teda jí buď odpovíme, hledáme s ní odpověď, nebo jí poradíme, kde odpověď najde. Jako, do prkvančic, že neumí s nadanými dětmi pracovat na ZŠ, není nic moc, ale že to neumí na gymplu?