Re: Jste vlci samotari nebo společenské typy?

Marťasíno, myslím, že by mi vlastně nejlíp bylo úplně o samotě, ale racionálně chápu, že ostatní lidi potřebuju k přežití a v tom je pro mne pak ta nutnost s nimi žít... A je jasné, že je lépe vycházet po dobrém... Jako hodně mladá jsem se ráda bavila tím, že někoho seknu, jsem v tom dobrá, umím odhadnout kam zacílit... Jenže mám taky svědomí a to mě donutilo odpustit si podobné hry... Ale někdy je to silnější než já a pak se buď udržím a uteču (většinou doslova, odejdu z místnosti) nebo neudržím a někoho seknu, i když teď už jen zlehka... A pak mě to mrzí... Nejhorší je, že to není, že bych třeba začala křičet nebo tak, jen prostě něco řeknu, něco o čem vím, že bude bolet, takže to ani nevypadá, že bych se "neudržela", nedá se to navenek omluvit jako zkrat, výbuch, nebo že holt přetekl pohár... Jen se prostě projeví, že jsem zlá...