Re: Pomáháte cizím lidem?

kdyby mě oslovila cizí paní na ulici, že si zabouchla klíče v bytě a jestli bych jí nemohla zavolat zámečníka, tak samozřejmě pomůžu... kdyby to byla sousedka z baráku, tak jí taky asi pomůžu, i kdybychom se zrovna perfektně neznaly - ale tohle mi přijde, že paní si vás s někým spletla (ledaže by tvůj manžel byl vyhlášený místní opravář televizí - pak bych chápala, že raději zkouší osobní kontakt než telefonovat a dělat si objednávku)... Takže bych jí řekla, ať se nezlobí, ale že to musí být nějaký omyl, protože můj manžel televize neopravuje. Zvlášť, pokud vím, že paní má svoje příbuzné atd...

Řeči o vděku atd. mi taky přijdou, že podporují teorii omylu... to, že paní je soběstačná a aktivní, neznamená, že není sklerotická, nebo zmatená... moje babička začala mít takovéhle úlety (třeba jsem přišla domů a ona mi začala líčit, jak strašně jí prastrýc urazil, protože jí volal a řekl jí ABC... a ano, historka s telefonátem se udála, ale před deseti lety, kdy byl prastrýc ještě naživu - a ona mi to líčila, jako kdyby se to stalo ten den) - nakonec jsme to řešili s doktorkou - prý se to stane, když se nedokrvuje mozek - upravila jí různé pilule a bylo to pak zase dobrý.... Tím chci říct, že je klidně možný, že paní má nějaký mírný zdravotní problém, který způsobuje určitou zmatenost / nekonzistenci v chování.