Re: Příběhy neuvěřitelného chování spoluobčanů

Tak vede muj ex, kterej mladsimu synovi posral prvni skolni den. Po uvidni ceremonii v kostele se deti rozdelily do trid, meli prvni hodinu, pak rozdelovani ucebnic, foceni... ke konci te hodiny vysla ucitelka, ze prej pri rozdelovani ucebnic zjistila, ze syn je tam navic. Syn zacal brecet a ze stresu poblil stul, chudak si myslel, ze do skoly nemuze, ze musi zas do skolky. Po cca pulhodind se zjistilo, ze je ve spatny tride, ex divoce gestikuloval a maval papirem, na kterym opravdu stalo 1. D a ne 1.E, jak se ho ucitelka snazila presvedcit, vyrazili jsme s brecicim a poblitym synem do reditelny, kde se ukazalo, ze v dopise opravdu stoji 1. D, ale taky rok 2012 a ne 14 a jmeno nejstarsiho syna... blbec ztratil dopis, a kdyz ho hledal, nasel omylem dva roky starej Nez se to vyjasnilo, synovo trida davno skoncila, propasl i to foceni, takze jsme s omluvou vyzvedli jeho ucebnice a vezli ho poblityho a breciciho domu, nejstarsi syn prozmenu brecel smichy. Pamatuje si to detailne dodnes, vzal to teda dobre, po letech to sam vypravi jako vtipnou historku, jak organizovane zacala jeho skolni dochazka- sam ma ADHS a vecne neco zapomina, ztraci, takze pri napomenuti rad argumentuje tim, ze uz jeho prvni skolni den se nesl ve znameni chaosu