M

Jani, to je hrozny s tema nadorama. My jsme podobne leteli predlonsky leto zase naopak odsud do Kanady, abysme jsme zastihli tchyni, ale nestihli jsme ji. Nasli ji to na jatrech a šlo to velmi rychle. Byla min. 10 let nemocna, brala silený leky na bolest, ale jatra nikdo ani jednou nekontroloval. Máš pravdu, hlavně, aby se co nejmíň trápila. Drž se.
Lukášek se taky v min. týdnu zhoršil s čuráním, furt chce plínku a včera počural náš skoro nový gauč. Na tatinka se taky občas přes den zeptá, ale závislák je furt na mě. I když je to už s věkem lepší, když hlídá někdo z příbuzenstva, tak ani neřve. Dřív jsem nemohla ani na dva kroky.
Jo, s tou babičkou máš docela veselé historky!! Ještě, že jste to ve zdraví přežili. Nabídka na hlídání Michellky je taky zábavná.
Peto, no ja jsem to jeste s tím těho nevedela jiste, tak jsem to nechtela zakriknout. To víš, že jsem měla tiky a chtěla ti to říct, ale ovládla jsem se! :-)
Chudák Honzík, snad ho to brzo pustí a bude mu líp!
Evi, nechceš přihodit foto s Míšou a sádrou? :-)
Pavli, je mi blbě. Není to teda na blití, ale před jídlem je mi těžko a po jídle taky, takže nic moc. Nejhorší je, že mě i přesto bolívá hlava, což mě s Lukáškem nebolela. A jsem děsně unylá, nic se mi nechce. Ach jo, asi i jarní únava se přidává.
Tak já jdu trochu shrnout binec na stranu. Za chvíli dorazí kamoška s dítětem (ta z Francie) a pak truhlář na 2. díl dveří, takže tu dnes zase padnem smradem t laku.