Re: Kam všude chodí děti nemocné

Jo, tak loni jsem také zamýšlela dítě (tehdy 12 let) při angíně po 2 dnech braní antibiotik poslat do školy (bo by už neměl být infekční a cítil se dobře), ovšem když jsem tuto myšlenku zcela neprozíravě nadhodila před dětskou dr., když jsme tam s tou angínou přišli, tak mě málem prohodila oknem samozřejmě za souhlasného přitakávání mláděte, které se těšilo, jak se bude flákat doma, což se mu hned tak nepoštěstí, bo obvykle má vždy 0 zameškaných hodin. No tak byl doma 5 dní, ale pak už šupajdil nekompromisně do školy i při dobírání atibiotik. Když jsme pak po 10 dnech byli na kontrole, tak nám dr. sdělila, že už může do školy, jestli se na to cítí, tak jsem ji (provokativně) ujistila, že už tam dávno chodí - k tomu už naštěstí neprotestovala.

S horečkou bych ho samozřejmě nikdy nikam neposlala, i když bohužel jednou ve školce musel přežít den s 39 na Paralenu (nedalo se jinak, musela jsem tehdy jet 100 km za mamkou do nemocnice, nebyl kdo by ho mohl pohlídat) a se 40 horečkou šel také na zápis do první třídy ...tam jsme opravdu neměli tehdy chodit a to vůbec ani bez horečky...snad to tehdy bylo nějaké vyšší znamení, že do té hrozné školy nemáme vůbec lézt, protože celý rok nebyl nemocný ve školce ani jednou, 14 dní před tím byli se školkou na horách, odkud dost dětí museli rodiče odvézt s chřipkou, navíc poslední den tam strašně prostydnul...a nic, ani rýma...a den před zápisem zcela nesrazitelné 40 přes den, v noci to lezlo i přes 40, v den zápisu totéž