Re: Solidarita

Víš, oni ti lidi v nouzi taky kolikrát nechtějí, aby na nich ta nouze byla jakkoli znát... Takže navenek to plácají, aby nikdo nic nepoznal a oni si zachovali aspoň jakžtakž slušnou tvář a "image" a nebyli za socky už od potkání.
Já to žiju taky. Navenek by to na mně (či na nás jako na rodině) člověk nepoznal, ale často taky jedu nadoraz. K Vánocům dostávají děti drobnosti (ale jsou na to už léta zvyklé, takže to nepovažují za něco, nad čím by měly ohrnout nos), na lepší dárek k narozeninám musím šetřit, tábory/školy v přírodě jsou pro mě problém (ale taky to nějak dávám), když potřebuju dětem nakoupit sezónní výbavu/oblečení/cokoli nákladnějšího, tak zase počítám jestli mi zbyde do další výplaty na jídlo a kolik si můžu dovolit utratit... Boty i oblečení kupuju v nejlevnějších obchodech typu Pepco, nebo hodně po bazarech, pro sebe si nekupuju vůbec nic dokud to vyloženě není nutnost (třeba teď, kdy nemám kloudné boty na zimu a i ty poslední podzimní se mi rozpadají). Vím opravdu doslova, co to je nemít ANI KORUNU, a to skutečně doslova, častokrát se mi stalo že účet jsem měla v minusu (nebo na nule) a peněžence jen pár drobných, ale mám domácnost tedy zásobenou potravinami, takže hlady netrpíme. Kupuju základní věci, hodně vařím a peču... Holt takový běžný život sólo rodiče. Přesto navenek by nikdo nic nepoznal, chodíme čistí, slušně oblečení, já pracuju, děti jsou školkové a školní, všechny pomůcky i potřeby jim zajišťuju, dokonce i nějaký ten kroužek mají. Prostě normální rodinka. Ale jak to válíme ve skutečnosti, nad tím by možná spoustě lidem spadla brada.
Teď se budeme po novém roce stěhovat, nájem 11-12 tisíc, což je polovina mé čisté výplaty, k tomu další náklady (školka, škola, telefon, jízdné, auto...) a člověk fakt spíš přežívá, než žije. A systém? No ten je tu fakt pro jiné, než jsem já (nebo ty, či nám podobné případy). Kromě rodičáku na nejmladšího nemám nárok na nic, a vlastně ani nevím, jestli bych se chtěla stát "vysavačkou dávek". Spíš bych potřebovala vlít do žil novou energii a motivaci, proč ještě dál žít.
Tož asi tak...
Možná by vám s Ríšou bylo líp někde mimo Ostravu? Ostrava je hnusná a neperspektivní (něco o tom vím, roky jsem žila nedaleko), jinde byste třeba našli lepší zázemí nebo i nějakou práci pro tebe, pokud ti to tedy vytíženost umožní.
Tak hodně sil a opatrujte se oba