Re: Jaký je muž lev?

Můj syn je Lev, dnes 17 let - odmala, pokud má pocit, že "vládne" bere vládu tak, jak nám ji vštěpovali předkové - jako službu ostatním. V tu chvíli je pracovitý, rozhodný, na svůj věk moudrý, štědrý. V okamžiku, kdy má pocit, že se po něm chce někdo vozit, okamžitě útočí, nebo se stáhne do obranných pozic, pokud si není jistý, že by vyhrál. Nedokáže se podřídit, člověk by ho musel zlomit. Je sólový hráč - projevilo se třeba i u výběru sportů - i když nakonec úspěšně tančí párové tance . Ale třeba míčové hry nedával - furt mu to "všichni kazili". Dokáže být empatický, ale většinou je spíš uzavřený. Pro mne nezvykle dbá na oblékání, to, jestli jde včas k holiči, atd. - nezvykle proto, že jeho starší brácha je odmala povznesen nad přízemnosti typu oděvy a účesy a sestra je vyloženě sportovní typ. Pokud se s ním dokážeš naladit na správnou vlnu, je to paráda, ale s málokým se dlouhodobě snese. Na cizí lidi, kteří mu nesedí ale nemůže zdrhnout (sešlost široké rodiny, kterou de facto nezná) nahazuje pózu "já malý aristokrat" - to ho fakt nikdo neučil - vypadá to tak, že s nimi už od útlého věku moudře promlouvá, projevuje se dospělými názory a myslí si něco o prdeli - to pak naštěstí ventiluje až třeba mezi sourozenci. Je ve své podstatě líný a poživačný, ale jakmile mu o něco jde, dokáže i dlouhodobě zabrat až na hranici sebezničení. I když o to neusiluje, stává se přirozeným vůdcem skupin vrstevníků a i když se jim téměř nevěnuje, milují ho malé děti a jdou za ním jak za slepice za flusem . Ještě loni jsem říkala, že jeden z nás dvou jeho pubertu nepřežije, teď už se svůj postoj "Proč já chudák musím mít tak debilní rodiče" buď trochu otupil, nebo já si zvykla. Jo a ještě jedna věc je zajímavá, ne že by byl vyloženě průserář, ale je normální, ale pak když řekne, že to pivo co má v ruce, drží kamarádovi, kantorka i policajt mu to uvěří...Pivo je příklad,s pitím naštěstí problémy nemá, nenapadá mne vhodná zveřejnitelná historka, ale zažili jsme to mockrát.