Re: Byly jste hippie? - na Artu Vlasy!

Kudlo, nema to cenu dal diskutovat. Clovek vzdycky vidi hlavne to, co videt chce, vyklada si to tak, aby to jemu vyhovovalo. Obzvlast, kdyz cast zna jen v teorii a pak vyklada druhemu, ktery to zna v praxi, ze to vsecko vidi jaksi spatne, protoze mu to s tou teorii nejak nestimuje.

Co by se mne nahodilo a co ne muzes usuzovat dle sve zkusenosti, protoze nemas poneti o tom, jake moznosti s kym neco diskutovat v te dobe jsem mela. Cenzura dopise - zalezi kdo a kdy a jak opet - vlastni zkusenost od padesatych let (=muj otec emigroval) a plno ruznych kontaktu jak pisemnych, tak osobnich, nikdo mne nesledoval a nespicloval, krome jednoho souseda, ktery byl u esenbaku a soucasne denne chodili na msi do kostela (jo, to jen na okraj k tomu, jaky lidi jsou a byli) a kdyby se to hodilo, tak to muze potvrdit tvoji teorii o tom, jak je clovek sledovanej. Soused byl vul a splhavec. Jelikoz jsem osobne na to, abych mela nejaky obraz o tom, jak jsou lidi spokojeni na tom Zapade, kdyz "s nasazenim zivota" se na zapad dostanou, potkala dost lidi, kteri emigrovali v tech padesatych a posleze v tech sedesatych letech, tak mam taky podstatne jiny obraz toho, jak se uplatnili, jak zili, jak spokojeni/rozcarovani byli (ono to zalezi na tom, jaky ten clovek je a jak se stavi k zivotu a pod. Ted jsem byla v Praze a videla v TV porad o lidech, kteri emigrovali do Zapadniho Nemecka ve stejne dobe, jako ja. Z nich uplne ciselo totez, s cim se setkavam ruzne kolem. Komu se zadarilo a je spokojen a nikdy by se nevratil a na cem to zalezi, a jak to z tech lidi primo cisi a jak splynou, a kdo je nespokojen, porad si stezuje jak na to, tak na ono a sedi na mezi na hranicich a touzi domu, a jak z nich cisi, ze se stejne nikdy nevrati, a kdyz jo, budou stejne nespokojeni zas jinde. A jak receno, kolem sebe takove lidi vidim taky a hlavne se jim vyhybam, protoze nadavaji porad na vsecko smahem, jak tady, tak v CR.

No, a nechtela jsem primo napsat, ze krome USA bych uz nikdy nechtela zit v CR. Kamaradu mam dost, ale to k spokojenemu zivotu nestaci. Nelibi se mi, jak se zmenily lidske vztahy a co lidi povazujou za dulezite. Aneb penize nejsou vsecko.



Tak to nikdo přece ani netvrdil, že by Tvůj život měl pojednávat jen o diskusích s různými veterány . Spíš jde o to, nakolik svobodně by se s Tebou ti sovětští vůbec bavili a jestli by se při tom nebáli o svobodu nebo i o život (ti Tvoji australští se evidentně bát nemuseli a diskutovali s Tebou dost otevřeně). Kdybys zůstala v Čechách, tak by se Ti ale s největší pravděpodobností žádná taková příležitost (diskutovat s australskými veterány) VŮBEC NENAHODILA, protože vycestovat "jen tak" do Austrálie by asi byl dost problém a dopisy byly cenzurovaný.