Re: Díky

Aha.. asi konečně začínám chápat situaci (prve jsem to nedala, i když to tam taky je, když to teď čtu napodruhý... spíš napopátý..:)). Tak jestli to chápu už o něco lépe, tak v takovém případě už vůbec nedoporučuju psát účet na takového človíčka. Nevím kolik mu je, ale asi bude problém se svéprávností..? A když to pominu, tak stejně- proč? Jako jen tak pro svůj pěkný pocit, a on to ani nepochopí? Akorát si všechno zkomplikuješ a ještě vystavíš peníze riziku, že se na ně časem podívá nějaký vykuk. Jen tak polemizuju, protože nevím, jak je dítě staré, co má přesně za problém, jaký máte režim. Ale z toho co jsem pochopila- Potomkovi bych občas nasměrovala přiměřenou částku v hotovosti, pokud z toho bude mít alespoň nějaký rozum a zvládne si třeba říct, co by si za to přál koupit. Dala by se v některém případu použít třeba i karta k účtu (tvému!) s nějakým omezeným limitem, aby to bylo pod kontrolou, ale to u vás asi ne, když píšeš že si nikdy nekoupí ani zmrzlinu. Kup občas potomkovi to, co mu udělá radost. A spoř nějak inteligentně sama na sebe s tím, že je to pro něj, až vy nebudete zvládat. plus poslední vůli, a máš to.