Re: Jak se chovat, aby vás lidé brali a měli rádi ?
"Představuju si, že řeším na třídních schůzkách něco pro mě důležitýho a nějaká ženská se tomu směje. Asi bych ji už nikdy nechtěla za kamarádku, já jsem celkem urážlivá a vztahovačná a smát se mně můžu jen já."
Tak nějak.
Ono k té ne/oblíbenosti může trošku přispět i tolerance vůči svým bližním a okamžité neztepání nebo nezesměšnění každého jejich úletu nebo prohřešku.
Každý občas chybujeme nebo se zachováme jako debil, a jsme okolí vcelku vděční, když nám to okamžitě neomaže o hubu a projeví určitou velkorysost a shovívavost (mimo jiné u vědomí, že nikdo nejsme dokonalý a příště za toho debila může jít klidně ono).
Valkýra se v tomto jeví jako velmi kritická a nekompromisní, neodpouštějící, neshovívavá. A vrací se jí to jako bumerang, a vrací jí to jednak to okolí (který to samozřejmě pozná a nelíbí se mu to), ale vrací si to hlavně ona sama, protože jak je sama poměrně nemilosrdně kritická k ostatním, tak si myslí, že i oni jsou stejně nemilosrdně kritičtí vůči ní.
Myslím, že o tomhle přístupu je "nesuďte, abyste nebyli souzeni" a "odpusť nám naše viny, JAKOŽ I MY ODPOUŠTÍME našim viníkům".
Možná kdyby se Valkýra naučila dívat na své okolí méně hnidopišsko-kriticky, tak by zjistila, že i to okolí se tak přestalo dívat na ni, respektive ona sama by si přestala myslet a dovozovat, že se na ni tak dívá.
Odpovědět