Re: Jak se stát úklidnou ženou?

Libíku, strašně s tebou soucítím. Mám to taky! Obecně jsem tu kdysi už asi před 10 lety okoukala ten nápad s košíčkama po celém bytě. Fakt je, že moje naprosto úklidově dokonalá matka z toho roste, když vidí co všechno v těch košíčkách máme. Mám v každé místnosti jeden a když dělám rychlý úklid, vše co aktuálně nemá místo míří tam. A když mám záchvat uklízení, tak to tak nějak roznosím zpět na své místo. Ale jsou věci, které tam třeba tak žijí trvale než na ně příjde zase řeč. Takhle jsme naši třeba knoflík od manželových krat´asu, po třičtvrtě roce. Já si doma teda ani nedovolím něco vyhodit (bud´manžel nebo synové to vzápětí okamžitě zběsile hledají), tak že když manžel začal spílat, že ty krásné krat´asy co jsem mu koupila už nikdy nevezme na sebe, protože knoflík je utržený už skoro rok a nikdo mu ho nepřišije a knoflík je už určitě v pr..., já jen zašátrala ve svých košíčcích, knoflík našla, přišila a byla jsem rázem za hvězdu.

Ted´ mi hodně pomohlo, že jsem měla děti začátkem prázdnin na 2 týdny pryč a uspořdala jsem si celou domácnost, srovnala jsem i ta neposlednější zákoutí a už měsíc jsem na sebe pyšná, že si to tak nějak držím. Uklízecí taktiku mám stejnou jako zmiňovala Lutheinka.

Držím ti palce a sobě taky, doufám, že neslevím! ...a to jsem měla velkou šanci, protože děti hned po těch 14 dnech, co jsem poprvé v životě byla bez nich, přijely domu s neštovicema a padaly jedno po druhém a 3 týdny jsem z naší kopky nevylezla. Ani přes tu depku jsem nepovolila a vytrvala ve svém nově zavedeném úklidovém a odkládacím systému!