Re: Plná moc raději jako notářský zápis nebo stačí námi napsaná ověřená na Czech Pointu?

Né né, spoluvlastníci také chtějí celou nemovitost prodat. Jedna spoluvlastnice žije v USA, tak je právě zplnomocněný její táta. Já bych byla tedy v podobné pozici jako on, akorát proto, že táta je neschopný vůbec skoro vycházet ven. Ne, že by ostatní spoluvlastníky nějak miloval, ale že by kvůli nějaké hluboké averzi zplnomocnoval mne, to ne.
Takže ve výsledku by případný zájemce o ten činžák jednal se dvěma zplnomocněnci spoluvlastníků a jedním spoluvlastníkem přímo. Žádné rodinné záludnosti v tom nejsou. Jen se rodina dohodla, že činžák už držet nechce, no. Chtějí ho prodat. A
táta je teď v tomto trochu nefunkční.
Zbylí dva spoluvlastníci mi nijak nedávají najevo, že se se mnou nebudou bavit, když nemám plnou moc. Naopak, už čile domlouváme. Jen až dojde na realitku a tak, tak už bude potřeba jednat jako zmocněnec, že?
Neženu, ani se hromadně s rodinou neženeme do nějakého zběsilého prodeje. Je to věc dlouhodobého plánu, ale to je teď jedno.
Táta je sice v depresi, ale není přeci zbavený způsobilosti k právním úkonům, ne? To by šlo pak i napadnout to zplnomocnění táty americké dědičky, že já nevím co...nezná výhody vlastnictví nemovitosti v Praze
JInak ale moc díky za postřehy a náměty na zamyšlení. Vím, že prodeje nemovitostí jsou choulostivá věc. Ale s tátou by to bylo celé ještě zapeklitější - on ve svém stavu jaksi moc nemůže garantovat, že někam doraazí. Jak jsem psala, budeme rádi, když dorazí na Czech Point (ale to je přece u těžké deprese celkem běžné, nevím, proč by to mělo činit z prodeje nemovitosti prodej podezřelý a nás coby prodejce jako nedůvěryhodné....?)