Re: Strach ze smrti u dítěte

Jj, tohle přesně používala moje máma, když jsem byla dítě, myslím, že to pochází, jestli se nepletu, od Platóna, a je to sice moudré, ale jako dítě jsem tomu nerozuměla, resp. rozuměla, ale jen hlavou a to nestačí. Asi podobně jako tvoje dcera. Já jsem tenkrát chtěla vědět, co to obnáší, že někdo umře, jestli to bolí, co se při tom děje. Matka mi to, kdo ví proč, nechtěla říct, možná to nevěděla, nebo to považovala za chorobné. Ale chorobné to není, děti to skutečně mají často a je to přirozené, moje děti taky i u dětí ve škole jsem na to narazila.
Svým dětem jsem ty informace, jak jsem mohla a věděla, poskytla, dneska je i knížka od Cesty domů,myslím se jmenuje Když dinosaurům někdo umře. Hodně je to uklidnilo.
Jo, a taky jim, v tom předškolním věku, myslím, hodně pomohlo, že jsem jim řekla, že já umřu dřív než oni, přičemž než umřu já, bude to trvat moc dlouho, budou už dávno dospělí a pak zase to bude trvat strašně dlouho, než bude jejich čas, to už budou jejich děti dávno dospělé. To je celkem přesvědčilo, že to je časový horizont, kterým se nemusí zabývat, protože si ho ani neumí představit .