Re: Mám mučivou obavu, že dítě na příměstském koňském táboře ten kůň kopne..

Libíku,
já mám zvířata ráda, ale koní jsem se vždycky strašně bála. Ale jak dcera občas potřebovala koně přidržet, nebo něco utánout na sedle atd., tak jsem jim najednou začala dávat mrkev a letos jsem dostala první koňské pusy a musím říct, že to byl nádherný zážitek. Dceru na koně musím vozit a než bych jela domů a zase zpátky, tak tam zůstávám...je to ohromný relax, člověk i ve vrcholném stresu musí zvolnit a zklidnit se, jinak se s koněm nedomluví. Ale respekt mi zůstal veliký ( a nesedla bych na něj). Dcera tomu úplně propadla, žije tím, studuje knihy, má plány...Už má za sebou (a určitě i před sebou) nějaké pády, trvalo mi dlouho, než jsem se s tím srovnala, ale povedlo se, podporuju jí i nadále. Móda to podle mě až tak není, spíš jsou teď větší možnosti. A kdo to dělá jen pro módu, ten brzy odpadne.
Ale ty pády přišly až když se přehoupla do pokročilých, takže ty buď opravdu v klidu a bez obav jí vypusť, vrátí se Ti nadšené dítě.