Re: Veselé příběhy se řemeslníky

Veselé žádné, mám jen pár s dobrým koncem. Bohužel převažují konce nedobré. Od jednoho malíře, který vybral zálohu na barvu, ale do ostré akce se nikdy nedostavit, nám tu zbyly štafle a kýbl se štětkama. V obci jsme pak zjistili, že je to známá firma, ale to, že si alespoň přinesl štafle svědčí prý o tom, že s námi měl opravdu dobré úmysly. U těch také zůstalo, je to 5 let. Sice jsme ho mockrát vyzývali, aby si přišel pro ty štafle, že je s ním vyměníme za tu tisícovku zálohy, ale marně.
Kachlíkář nedokachlíkoval, podlaháři nedopokládali, truhlář nedodal dveře.... Časem manžel zjistil, že drtivou většinu prací je schopen udělat sám. Stojí to sice čas a úsilí, ale zas je to jistota a když se to nepovede, může nadávat leda sám sobě. Akorát nám teď firma nahazovala garáž, byla na doporučení důvěryhodného známého a ti opravdu fungovali. Ale před nimi tu byli dva exoti to okouknout a projevovali se tak, že manžel už začínal propadat panice, že to bude muset udělat sám. Nebyli schopni odpovědět na jakýkoliv dotaz jinak, než "to by se vidělo". My už toho viděli dost, takže jsme neriskovali.