Re: V šesti letech moc nemluví. Najde se nějaká rodina se stejně postiženým dítětem?

Milý Michale,
děkuji za reakci na můj příspěvek. Potěšil mě Váš opravdový lidský zájem. Co se týče Kristinky, čtu, vyprávím a zpívám jí už od narození. Kristinka miluje poslouchání pohádek a její porozumění řeči svědčí o tom, že někde uvnitř sebe musí mít dost bohatou slovní zásobu. Zároveň je i velice pozorným divákem pohádek na videu. Ze začátku jsem to nerada viděla, ale člověk musí používat selský rozum a rozhodovat v konkrétní situaci podle nejlepšího vědomí a svědomí. Takže když vidím, jak je pro ní sledování
postaviček a příběhů uklidňující, nebráním jí v tom, ale snažím se regulovat dobu koukání. Je to pro ni určitý kousek světa, kde rozumí a přitom nemusí mluvit a být zraňována větami typu: Já ti nerozumím holčičko., To víš, že jo. To je hloupá holka atd.
Od školkového věku navštěvuje logopedii, speciální MŠ, a v posledních 2 letech stacionář pro vady řeči. Zkoušeli jsme i EEG biofeedback, ale bez zjevného úspěchu. Jen škoda, že tak často stůně s průduškama (pravděpodobně astma), a tak je víc doma a ztrácí drahocenný čas rehabilitace. Doma totiž nechce spolupracovat.
Ještě k tomu přijetí: Samozřejmě, že jako rodiče , pokud mluvím za sebe, jsme museli projít různými stadiemi vztahu k postiženému dítěti. Vzhledem ke zvláštnosti postižení jsme se zprvu domnívali, že jde o trucpodnik atd. Zvláště když je Kristinka přeborník ve vzdorovitém a opozičním chování. Někdy jsem myslela, že už to nevydržím. Jak jde čas, dopracovala jsem se k tomu přijímat dítě s láskou bez podmínek. Strašně důležité je pro mě snažit se zůstat v klidu, protože to dítě je jak radar a hned vycítí moji slabost a začne vyšilovat. Hodně mě to všechno změnilo, ale i přes pozitivní přístup ke Kristince se nedá vůbec mluvit o jakémkoliv posunu v řeči k lepšímu. Srozumitelně vysloví asi 5 slov.
Jsem věřící člověk, a tak vím, že nás Bůh vede, přesto nepohrdám lidskými prostředky a stále hledám nové cesty, jak dítěti pomoci.
Nashle Patricie