Re: Oslava narozenin dospělého potomka

Dokud žila moje maminka, tak jsme si v rodině navzájem připomínali narozeniny navzájem pořád - i když jsem už byla dávno vdaná a mám vlastní děti.....asi takovým stylem, že jsme se sešli u dotyčného oslavence - já dělávala pro moje rodiče oběd a pak zůstali na kafe a zákusky, k našim jsme jezdili po obědě (mamka oběd většinou pro nás nevařila extra), popřáli, poseděli, fotili....jako nechápu, co by se mělo změnit na tom, když už nejsem dítě a nebydlím u rodičů, ale vdaná a mám vlastní rodinu??

Samozřejmě na narozeniny mých synů se sešli oboje prarodiče, tchýňka pekla dortík, tak že se prarodiče navzájem jednou za čas na chvilku sešli....

Po smrti maminky se tyto dosavadní zvyklosti totálně zhroutily, ale to je jiná věc.....

Jde o to, že nás v rodině celkově je strašně málo, nemáme žádné jiné příbuzné a teď už vůbec nikoho, když moje maminka zemřela....Můj bratr se švagrovou s námi nekomunikují, tam nejsou žádné vztahy od doby, co se oženil a ze strany manžela jsem ani nepoznala jeho sestru se švagrem - tam nejsou žádné vztahy vůbec snad 30 let....

V podstatě druhým lidem trochu "závidím", když se celá rodina pěkně sejde pohromadě....co já bych dala za to, kdyby na oslavu mých synů přijel aspoň jejich vlastní děda a tchýně (jako jejich druhá babička)!!!! O vlastní vnuky vůbec nejeví zájem, všechno tak nějak držela moje maminka, dokud žila

Ale zase chápu, že když je těch příbuzných "moc", tak to taky není ideální na nějakou domluvu, těžko říct....