Re: Domácí zvíře,které nesmrdí

Chtělo by to víc informací:
- co je motivací? Děti chtějí zvířatko a matka je ochotná ustoupit, nebo s tím souhlasí třebas proto, že vidí přínos v tom, že děti získají vztah ke zvířeti...?
- jak jsou děti staré? Na tom dost záleží.
- co si od zvířete slibují děti? Znají to z filmů, od sousedů, nebo jak?

Úplně obecně vzato, nejlepší je morče. Dá se vzít na klín, hladit, je nenáročné a se zápachem klece se dá smířit, pokud se často čistí. A jsou vděčné za některé zbytky z kuchyně - otrhané okraje salátu, okurkové slupky atd. a naučí se snadno ozývat, jak jen ucítí, že se krájí ovoce nebo zelenina atd. Ale jinak moc efektně nevypadají.

Dobrá je podle mne i kočka, pokud někdo není alergický nebo kočky instinktivně nesnáší, ale záchůdek se musí čistit opravdu denně, jinak to může být síla. Ideální je, když je u bytu balkón nebo lodžie a kočka tam může kočičími vrátky.

Na opravdový vztah je nejlepší asi pes. Menší pes, ale předpokladem je venčení - děti musejí být starší, aby s ním šly aspoň jednou denně. I v zimě. A všichni by měli být ochotni se něco o psech a jejich výchově poctivě naučit. Problém nemusí být ani tak zápach, jako chlupy. Všude.

Andulky a pak větší papoušci můžou být členové rodiny, ale na to musejí být pouštěni z klece a a) jsou hluční, za b) kadí, kde zrovna jsou, c) dost často klovou cokoli, jen ne sépiovou kost v kleci (nábytek, omítku, noviny atd.). Někoho zklame, že se dočetl, že se tenhle druh papouška naučí mluvit a ten náš nic a pořád nic...

Drobní hlodavci a jim podobní tvorové jsou spíš na koukání, totéž rybičky, plazi atd. Ale zase třeba nějaký ještěr může být i na koukání docela efektní zvíře, dost neobvyklé, co něco dělá - ne jako ty rybky, ale jsou dražší a náročnější na krmení.

A pokud děti nikdy zvíře neměly, musí rodiče počítat s tím, že i když jsou věkově třeba zralé na to, aby se o zvíře staraly, budou se to nějakou dobu učit. Nebudou umět hned denně se o zvíře starat, i kdyby jinak denně dělaly nějaké domácí práce. Chvíli potrvá, než si v hlavě usadí, že zvířeti musí věnovat chvíli každý den. Takže se budou starat i rodiče.

Zápach je technická otázka (jak moc velký pach je zápach a jak ho udržovat v přijatelných mezích). Ale musí se počítat s tím, že zvíře života rodiny změní, nebo minimálně život rodičů. Přibudou nové denní povinnosti a jistá omezení, pokud tedy nepůjde o zvířátka držená trvale v kleci, akvárku, terárku.