Re: Odpuštěná nevěra

Káčo... a vidíš... já nevím, zda bych byla schopná pustit do domu jeho.. asi jo. Do života, to netuším.

Do postele určitě, ... ale aby měl kde spát. Ale netuším, zda vůbec...

Možná po čase bych se přitulila, ale netuším, jak dlouho by to trvalo.

To, co se pokazilo, prostě podělal on, pro mne by byla nějaká jiná ona.. úplně nepodstatná, mne by zklamal člověk, kterýmu jsem věřila, s nímž jsem žila, jedno jaká byla.. krásná nebo hnusná, ona žádný vazby ke mně nemá a určitě ho neznásilnila..

Vazby ke mně má ten, se kterým žiju a prostě věřím tomu, že odolá i když se po něm bude plazit... já nevím .. která.
A když neodolá, tak má prostě malér on.
Ta která se mnou děti nemá, ta která mi nic neslíbila.. mně to připadá naprd.. namlátit po hubě nějaký pitomce... kdo ví, co jí vykládá...nakonec jí pofouká bebíčka...


Jsem za vypráskání toho zmetka.... Manžel to velice dobře ví. MMCH, tvrdí, že to vnímá stejně, takže jak jsem klidná, tak jsem občas pohotová a impulzivní.