Re: Zlodějíčci mezi námi

Já si své zloděje prohlédla. Ale vedení jsem měla pomalé.
Seděla jsem v obchodním centru v kavárně. Stolek, u kterého jsem seděla, byl oddělen symbolickým plůtkem od ostatního prostoru.
Měla jsem kabelku položenou u nohou.
Přišly dvě matky s dětmi. Vypadalo to, že procházejí. Najednou jednou dítě upadlo. Vypadalo to, jako by se mamince připletlo pod nohy a zakoplo. matka mu podrazila nohy. Protože se složilo těsně přede mnou, pomohla jsem mu postavit se na nohy. Až, když zmizeli za rohem, došlo mi, že zmizela i kabelka.
Měla jsem dobrou šanci celou skupinu si dobře prohlídnout. Nevypadaly nijak luxusně, ale taky ne nebezpečně. Prostě dvě ženský s dětmi.
Protože jsem právě přijela ze zahraničí, měla jsem u sebe dost korun, dolarů a euro. Čert je vem. Klíče od auta, od domu. Byl tam ale i foťák s posledními fotkami mého táty před jeho smrtí. Flashka, na které byla zálohovaná dědova knížka na korekturu pro vydavatele - a samozřejmě - jeho historický počítač mezitím nenávratně shořel :-(
Když jsem žádala o nové doklady, na pasovce mi řekli, že jsem porušila paragraf, podle kterého musím dávat na pas pozor. A že jsem se nechala okrást, porušila jsem zákon já. A že si nezasloužím důvěru státu, aby mi vydali nový pas. Poté mi napařili pokutu 2000,- Kč a blahosklonně přijali žádost o nový pas.
Nemluvím o výdajích za výměnu klíčů a alarmu u auta a otvírání domu zámečníkem.