Re: Syn není oblíbený?

Karkul, tak hlavně aby z tebe nevycítil, že si s tím má dělat hlavu. Já fakt myslím, že se to časem poddá samo. Netlačit na pilu. A, nevím, jestli je to obecné pravidlo, ale já vždycky získala nejvíc kamarádů, když jsem se skálopevně rozhodla, źe se s nikým tentokrát kamarádit nebudu ( nejsem asociál, bylo to třeba na pomaturitním studiu, chtěla jsem se co nejlíp připravit na další přijímačky). Nikoho jsem neoslovovala, o přestávkách jsem si četla, no a ono jim to nějak nedalo. Takže to chce trochu nadhled. Vím, že je to ještě malej kluk. Ale prostě by si měl osvojit, že se z toho nestřílí. A asi by je neměl aktivně oslovovat první a v klidu si počkat, až ho trenér pridělí ( já vím, že ten klid se snadno řekne, že to to dítě hrozně stresuje). Já měla vždycky pocit, že se musím za každou cenu s někým kamarádit. Zpétně si uvědomuju, źe mi tím uteklo spousta kvalitních lidí, protože jsem byla prostě moc brzo zaháčkovaná. Už ke mně prostě nemohli ( to je holt ta stupidita, źe se kamarádíme jen s jedním. Já třeba ne, ale vysvětluj to okolí ). Nauč ho to vnímat jako jeho výhodu, že má čas ty kluky všechny postupně poznat a nezaplete se hned s někým, kdo mu třeba pozdějš tak nesedne. Vysvětli mu, že je líp o těch klucích něco vědět, než jim svěří svoji důvěru.