Re: uz jsme doma

DeeDee, o pomoc jsem neprosila bo to za mne vyřešila srážka s blbcem...s tím samým, co mi tenkrát ublížil. Průser u mne byl, že za mnou nikdo nestál (mluvím o rodině)...takže co bych tenkrát dala za to, kdybych měla někoho, s kým si o tom všem můžu promluvit nebo se vypsat. Hodila jsem to všechno za hlavu, myslela jsem si, že když to zavřu někam hluboko do sebe - takové to snažit se zapomenout a žít dál - tak se to vyřeší. Člověk míní, ten nahoře mění.
Nevím, jestli to byl výmysl, průzkum nebo se holka uměla písemně vyjádřit, ale bohužel se podobný věci stávají. Mimochodem, asi už se tam zakladatelka neobjevila, což?

Ještě k tomu psaní...kdysi jsem psala úvahy na nějaké netové stránky pro ženský. Prostě něco ze života, zamyšlení apod. Pak jsem si v diskuzi přečetla, že jsem nějaká profesionálka (jako že píšu), že není možný, abych měla takovou slovní zásobu, ten způsob psaní a podobné kecy. Tak jsem zrušila registraci. Neměla jsem chuť ani čas se jakkoli obhajovat. Chtěla jsem jen psát, protože úpřimně, nemám v životě jedinou opravdovou kamarádku, které bych se mohla úplně se vším svěřit...(teď už píšu tak jak mi to jazyk plivne na klávesnici - můj říká, že občas píšu jak prasátko )

Jinak souhlasím, nepsala jsi o ní, psala jsi o textu. Ale víš, jak to tady chodí. Některé nicky umí číst mezi řádky a najdou tam i to, co tam není

Mimochodem, stále se hlásím 2v1, břicho kleslo o něco níž a už mě to fakt, ale fakt nebaví. Dnes plánujeme nějakou akci na městě, bude tam i skákací hrad...uvažuju, že si s mladou zařádím