Re: Otázky

Holky tak a můj porod... ve čtvrtek před 5 ráno mi praskla voda.. jeli jsme teda asi na půl 8 do porodnice. Tam mě vyzpovídali u příjmu a vyšetřili. Zjistili, že plodovka to skutečně je, ale otevřená jsem jen na 1 prst. Chtěli mě dát na čekací pokoje, ale bylo plno, takže mě i s přítelem šoupli rovnou na porodní sál. Bylo to dost "stresující" sedět tam a nerodit a čekat... Chodili za mnou 1x za 15 min poslouchat ozvy. Ve 12 mě přeložili na čekací pokoj, uvolnil se a přítel mohl jet domů. Tam jsem strávila celý odpoledne a chodila jen na monitory, dostala kapačku antibiotik a nic se nedělo.. takže řekli, že ten den mě nechají a vyvolá se případně druhý den. Večer okolo 8 hod začaly kontrakce.. nejdřív cca po 12-15ti minutách.. Říkala jsem to asi v 10 hod
sestře, prý, že počkáme co bude dál, ať kdyžtak přijdu, během chvíle kontrakce po 10ti, po 7mi a pak po 5ti. Byla to bolest, že usnout se absolutně nedalo a jen mě to nutilo vstávat a chodit střídavě na wc na obě strany, do toho mi tekla ta voda a šíleně bolestivě se slejzalo z tý jejich vysoký postele. Byla půlnoc, 1 hodina, 2 hodiny... vydržela jsem to do 3 do rána a pak šla za sestrou. Natočila mi monitor, ale nic se prý nedělo... vydržela jsem to dál do 5ti do rána a šla za ní zas, takže zase monitor a že mě vyšetří, otevřená jsem byla na 3 prsty a prý, že to zvládám dobře, že neřvu jsem to pochopila, ale já bych snad i řvala, kdyby mi to pomohlo. Řekla, at ještě vydržím, za další hodinu už jsem byla na 4 prsty, takže mě předali zpět na porodní sál. Tam jsem dostala klystýr, což bylo taky něco, protože ty kontrakce po 5ti minutách taak šíleně bolely, že jsem počkala na jednu, vylezla na stůl, dostala klystýr a šla rovnou na wc čekat na další kontrakci, neudržela jsem to v sobě ani přes jednu kontrakci. Zavolala jsem přítelovi, aby přijel. Když přijel, byla jsem na monitoru a další kapačce ATB kvůli prasklý vodě a už jsem byla hotová... vzhůru asi 27 hodin a v bolestech asi 12 hodin... PA mi ale řekla, že ty kontrakce jsou pořád ještě slabý, já říkala, že už si nic horšího představit neumím, ale ona nedala a že mi dá oxytocin, takže jsem měla na stojanu 2 kapačky a ty kontrakce zesílily jako čert.. já už pak nemohla, byla jsem totálně vyčerpaná, zesláblá, na záchod se mnou musel chodit přítel se stojanem a vodil mě podpaží, trpěla sem jako zvíře, vylézt kvůli vyšetření na stůl bylo nad moje síly, Pořád jsem žebrala o něco na bolest ale prý je na to brzy... tak jsem ulehla na porodní stůl a tam hekala a brečela boletí, pak už jsem ani nevěděla co je za den a kolik hodin protože PA mi něco říkala a já jí nevnímala... pak mě nutila jít do sprchy, já už se nezvedla, přítel mi pak říkal, že mi přinese nějakou kapačku na bolest, cítila jsem pak úlevu a přítel mi počítal kontrakce už byly po minutě, protože já totálně ztratila pojem o čase. Chtěla jsem prosit, ať mi udělají císaře, byla jsem tak vyčerpaná, že sem se bála, že nebudu mít sílu dítě vytlačit... Pak už to mám všechno rozmazaný, nekonečně dlouho jsem se svíjela v bolestivých kontrakcích po minutě, až jsem ucítila, že se mi chce tlačit, přítel volal na PA, ta řekla, že ještě chvíli, než dorotuje hlavička, trvalo to zase nekonečně dlouho, holky já hekala a řvala už jak tur.. až už jsem konečně mohla tlačit a po pár minutách byl malej venku. Mě rázem zaplavil hormon štěstí, brečela sem jak želva a byli jsme s přítelem obá v tranzu, že nám asi po 5ti minutách říká PA, at si ho vyfotíme přece... To už jsem měla miláčka na prsou a byla šťastná...