Re: Jak pomoci citlivé holčičce se trošku otrkat?

Taky bych se přidala k názorům že holčička je naprosto v pohodě, jestli už umí i básničky tak je naopak moc šikovná. A Není podle mně pravda že všechny normální děti se chtějí převádět, u nás jsou v rodině 4 malé děti a "předvádí" se z nich jen jedno. A ani u dětí se kterými se setkávám pravidelně delší dobu, v plavání, cvičení kam chodíme nepozoruju že by to bylo nějak časté, prostě sem tam nějaké - akorát je víc "vidět" protože na sebe strhává pozornost.

Myslím že je běžné že děti tohoto věku si hrají nanejvýš "vedle" sebe, málokdy spolu. U nás si "spolu" začal hrát syn tak kolem 3 let a to hlavně s podobně starým synovcem, s jinými dětmi jsem to začala pozorovat až později.

Mé obě děti jsou podobného ražení, nijak se tím neznepokojuji a ani na tom neshlédávám nic divném, já jsem taky introvert. Prostě jsou takoví. Tak neboj, nedej na takové chytrolíny.

4letý syn je hodně, v podobném věku by vůbec neexistovalo že by zůstal sám s někým jiným než s rodiči nebo prarodiči, s nimiž byl v úzkém kontaktu. Postupně si zvykl na širší rodinu, ale i teď pokud někoho nevidí delší dobu, tak chvíli trvá než se trochu otrká byť si je pamatuje. Velmi špatně si zvyká na změny. Mezi děti sice chodil docela rád, ale musel mít "za zády" mně, ale když se objevili starší nebo divočejší děti tak se stáhl a jen se díval. Dvouletá dcera je v některých věcech i odvážnější než on, ale když přijde někdo cizí tak se mi schová za nohu nebo rovnou brečí. Takže normálka. Ono to postupně odezní, ale v povaze to mít prostě budou.

U syna jsem ve 3 letech školku ani nezkoušela. A i teď ve 4 to snášel dost špatně, tak jsem ho odhlásila. Chodí 2x týdně na dopoledne do "miniškolky", kde je míň dětí a víc individuální přístup. Líbí se mu tam. Lépe snaší menší kolektiv a vrstevníky nebo mladší děti (ve školce bylo hodně předškoláků). Chodí tam společně se synovcem, jsou nejlepší kamarádi, a jim oběma to moc pomohlo ve zvyknutí si. Chceme aby do školky šli zase spolu.

Můžeš zkusit něco podobného, najít nějakou kamarádku se kterou bude pravidelně. Skamarádit se s jedním dítětem je snazší. To je pravděpodobnější že se zapojí, než že si začně hrát s cizími dětmi.

Pokud nebudeš bezpodmínečně školku potřebovat, tak bych také radila počkat a zkusit to postupně. Určitě bych zkoušela hřiště, chodit do herny v dětském klubu. Nejlepší je ale docházet do nějaké pravidelné skupinky podobně starých dětí, to na začátek hodně pomáhá, najít třeba cvičení nebo nějaké tanečky, těchto aktivit je i na našem malém městě docela dost. Nejdřív s maminkou, později na tu hoďku bez mámy. Rozhodně bych nezačala "otrkávání" školkou, to je pro tyto děti fakt moc těžký. Na "házení" do vody taky nejsem.