Re: Míváte někdy radost z cizího neštěstí?
Táňo, nejhorší je, že jsme JEN omylní lidé. Ve skutečnosti k tomu neideálnímu chování jistého člověka mohla vést celá řada nešťastných náhod. Že nám leží svět u nohou, to si - myslím - myslí valná část mláďat vstupujících do života. Možná to je právě ten hřích, pro něž Bůh vykázal Adama a Evu z ráje. A jak jdem životem, dává nám pěkně do nosu. Je fakt, že někdo je nepoučitelný. Ale jinak je možné, že právě ta rána na kokos odstartuje pozitivní proces práce na sobě.
Taky mám ve svém životě jednoho člověka, který se zdál celý život "neomylný"; a bohužel šlo o člověka, který ovlivňoval můj pohled na svět a na sebe sama. Až mnohem později se ukázalo, že i dotyčný JE omylný. A dlouho mi trvalo, než jsem odpustila; nebo spíš byla schopna zahájit v sobě proces usmíření: protože jsem nahlédla, PROČ je ten člověk takový...
Odpovědět