Re: Přijdu vám divná, když

nevím, proč bys mi měla přijít divná. Prostě to tak máš, hotovo. Každá to máme nastavené trochu jinak. Je to asi dané i životní zkušeností každé z nás.

Já třeba doktorům nevěřím hned první tvrzení a vše si pečlivě ověřuju, pokud mám i jen stín pochybnosti. Jsem ten typ, co spadá do kategorie "% komplikací" - byla jsem mnohokrát hospitalizovaná, řezaná a šitá. v 8 případech z 10 došlo k "lidské chybě" a následkem toho u mě ke komplikacím. Lékaři, který chybu udělal, se nestalo nic, následky jsem všechny nesla já - i proto si dávám velmi pozor, čemu vystavím sebe a svoje dítě z hlediska medicíny. za ty roky je ze mě celkem dost schopně informovaný laik (aji jsme chodila na medicínu na anatomická praktika, ze zájmu 4 semestry, z toho 2 na pitevně - neoficiálně samozřejmě, jen díky ochotě asistenta, který to vedl).

Ze svého studia mám pochybnosti o vhodnosti časného očkování před dokončením vývoje CNS, proto to u svých dětí nehodlám riskovat a prostě třeba u rizikového očko spalničky/zarděnky/přiušnice nechávám děti očkovat až po 2. roce života - nemám s tím problém já ani můj pediatr Proč by s tím měl mít problém někdo jiný?

A proč bych měla mít problém s tím, že někdo je stádní typ a vyhovuje mu o věcech nepřemýšlet? Většinu následků ponese on sám nebo jeho děti. Některé následky takového chování ale neseme my všichni /jako první mě napadá třeba vliv jednorázovek dnes používaných na zdraví našich dětí a jejich dětí (polyakrylát sodný) a vliv na životní prostředí (skoro nerozložitelnost) - tyto následky ponesou ale naše děti a jejich děti, budou-li jaké mít/.

Takže za mě - divná mi nepřijdeš, tvoje postoje jsou standardní, nevybočují.