Mateřská role učitelky mateřské školy

Dodnes se stává, že představa, co je hudební výchova, a tedy také čeho si máme všímat při hodnocení dítěte v ní, se omezuje na pěvecký projev. Pro hudbu je jistě důležitý a charakteristický, ne však, a to ani v dětském věku, jediný. Kvůli této představě bývá dítě předčasně a někdy na celý život odsouzeno k roli hudebního „hlušce“.

Svěřil se mi kdysi s lítostí Miroslav Horníček, že nemá hudební sluch. „Zpíváš přece s Werichem.“ „Já nezpívám, já se chytám,“ odvětil mi. „Vím, že miluješ Janáčka. Slyšíš tedy zřejmě dobře jeho hudební poselství,“ reagoval jsem. „Ale zazpívat bych to neuměl.“ Má odpověď byla: „Takových je i mezi muzikanty! To není vůbec snadné. I Janáček by byl šťastný, kdyby věděl, že ho rád a s porozuměním posloucháš.“ Miroslav se dále ptal: „Ale co mám dělat, abych měl o sobě lepší mínění?“ „Zpívej si. Jiná cesta není,“ řekl jsem. Při podobných příležitostech si často opět vzpomenu na Komenského: skákat se naučíme skákáním, počítat počítáním, číst čtením, kreslit kreslením, nu - a zpívat zpíváním. Jiný způsob opravdu nenajdeme.

A co všecko se podílí na tvoření tónu? Hrtan, hltan, lebka, dolní čelist, jazyk, hruď, celý trup, bránice, plíce a celá řada činitelů psychických, tedy také vůle, nálada, chuť ke zpěvu, prostředí, společenství, v němž se ocitáme! Můžeme mít štěstí, že se narodíme do rodiny, kde je zpěv domovem, nebo potkáme učitele, který svůj úkol naučit nás zpívat prostě nevzdá. Objeví-li se přece jen hlubší překážka, jsou tu i jiné cesty k hudbě: hra na nástroj, poučený poslech, ale třeba i shovívavé lidské společenství, jež snese náš falešný zpěv. Má zkušenost mi ukázala, že jen zřídka jsem potkal naprosto nemuzikální dítě. Dnešní mateřské školy jsou často vybaveny orffovským instrumentářem, o němž se zevrubně zmíníme později, a kvalitním reprodukčním zařízením, které rovněž usnadňuje a obohacuje naše směřování k hudbě. Jen je třeba je využívat opravdu moudře a poučeně. Co je pro děti v mateřské škole nejvíce motivující a povzbudivé? Je to samozřejmě učitelka, jež má zjevně hudbu ráda a hraje na hudební nástroj, kterým nejen doprovází zpěv, ale zpestřuje jím i jiné činnosti a inspiruje děti k napodobení. Co dětí se rozhodlo ke hře na hudební nástroj už v mateřské škole díky příkladu učitelky! Některé děti s potěšením o té své sdělují doma: Ona umí hrát! Jak ze zkušenosti víme, učitel, který „umí“, může být i náročný. Jako gymnazista jsem ctil také učitele předmětů, na něž jsem nestačil, a to jen proto, že jsem oceňoval jejich vědění, zaujetí pro obor a odbornost.

Kurzy a semináře

Z vlastní zkušenosti vím, že učitelky mateřských škol v touze více vědět a umět rády navštěvují různé kurzy a semináře. Tento zájem by měla nastartovat už střední pedagogická škola, kde má své významné místo i předmět hudební výchova. Vhodnou příležitostí k dalšímu rozvoji je zpěv v pěveckém sboru. V něm sboristky kultivují svůj hlas a zkoušejí práci se sborem, zvládají hudební gramotnost, aby v praxi mohly vyhledávat vhodný repertoár, dostává se jim tam obecného hudebního vzdělání.

Učitelka mateřské školy je svým vzděláním určena zvládat celou řadu disciplín, mezi nimi i hudbu, byť jen s ohledem na svou učitelskou roli. Po stránce pěvecké po ní ovšem tato škola nepožaduje profesionální výkon. Zpívá-li přirozeně, s odpovídajícím výrazem, je pro děti tou nejlepší zpěvačkou na světě. Mělo by být patrné, že má hudbu ráda a že věří tomu, co zpívá. Vítaný je pochopitelně i uměřený herecký projev. Zbytečná plachost a nevíra v sebe samu může být překážkou při zprostředkování písničky, již chce děti naučit. Nechť děti nikdy nestresuje: učitelka by se neměla jevit jako vojenský velitel, ale spíš jako „slepička s kuřátky“. Když pak děti s učitelkou prezentují své dovednosti rodičům, pohled na ně je jímavý jako na dětské fotografi i. Případné pěvecké chyby jsou jen pihami na kráse.

Ukázka z knihy Od výkřiku k písničce známého hudebního pedagoga Pavla Jurkoviče, kterou vydal Portál. Předškolní pedagogové a učitelé v základních uměleckých školách, ale bezesporu také rodiče malých dětí v knize najdou doporučení, jak děti vést k hudbě a jak je učit hudbu nejen vyluzovat, ale také jí naslouchat.