Bude to holka, nebo kluk?

To, jestli se narodíme jako kluk nebo holka, je jednoznačně dáno v okamžiku početí. Jak známe ze školy, pohlaví člověka je určeno kombinací pohlavních chromozomů, muž má XY a žena XX. Lidské vajíčko obsahuje pouze chromozom X, zatímco spermie mohou nést X nebo Y. Právě spermie tedy rozhodují o pohlaví narozeného dítěte, jinými slovy, za to, zda zplodí dceru či syna, je „zodpovědný“ muž, aniž by to však sám mohl vědomě ovlivnit, a navíc aniž by to tušil.

Pravda v obilných zrnech?

Od okamžiku, kdy žena zjistí, že je těhotná, začne přemýšlet o tom, co to asi bude – kluk, nebo holčička? A spolu s ní řeší tuto hádanku i její okolí.

Podobně jako v dobách, kdy ještě neexistovali poměrně spolehliví pomocníci v podobě dnešních ultrazvukových a dalších vyšetřovacích metod, dozvídá se budoucí maminka různé tipy, jako například: máš kulaté bříško – to bude určitě holčička (kdyby bylo špičaté, byl by to kluk). Nebo: sluší ti to, budeš mít chlapečka! (Chudinky maminky holčiček, jejich dcerky jim prý ubírají krásu).

Starověké Egypťanky měly na předpovídání pohlaví svého dítěte sofistikovanou metodu. Dva plátěné sáčky naplnily zrny ječmene a pšenice. Pak je pokropily svou močí a čekaly, který druh obilí začne jako první klíčit. Když to byl ječmen, měla se jim narodit holčička, naopak pokud začala dříve klíčit pšenice, znamenalo to, že pod srdcem nosí chlapce.

Co na to odborníci

Jak to ale s těmito mýty a pověrami je? Jsou alespoň některé z nich založeny na pravdivém základě, nebo jsou to všechno úplné nesmysly? Pravděpodobnost, že se ve svých předpovědích trefíte, je poměrně vysoká – padesát ku padesáti procentům. I to může být důvod, že lidé mají tendenci věřit, že tyto staletími prověřené prognózy jsou docela spolehlivé, a to bez ohledu na to, na jak racionálním základě jsou jednotlivé metody postavené.

Některé z mýtů prověřovali i lékaři. Například ten, který praví, že má-li plod tepovou frekvenci nad 140 tepů za minutu, bude to dívka, naopak tep pod 140 úderů za minutu znamená, že jde o chlapce. Do studie bylo zahrnuto na dvě stě těhotných žen, avšak teorie potvrzena nebyla. Tento závěr lékaři uveřejnili v roce 1996 v časopisu Journal of Reproductive Medicine. Podle odborníků nelze tímto způsobem pohlaví dítěte předpovídat zejména proto, že průměrná tepová frekvence plodu se během těhotenství mění a pohybuje se mezi 120 a 160 tepy za minutu, a to jak u chlapců, tak u dívek.

Zázrak z Číny

Další poměrně populární metodou, na kterou se podle MedicineNet.com zaměřili kanadští lékaři, je určení pohlaví budoucího potomka podle takzvaného čínského lunárního kalendáře plodnosti. Jedná se v podstatě o tabulku (kterou najdete například na internetu), v níž máte pohlaví svého očekávaného dítěte zjistit podle svého lunárního věku v okamžiku početí dítěte, a měsíce, ve kterém k početí došlo. Lékaři testovali tuto metodu na vzorku těhotných a výsledky jejich průzkumu byly skutečně „překvapivé“ – tato metoda prý funguje s padesátiprocentní spolehlivostí! To znamená, že pokud si pohlaví svého dítěte jen tak tipnete, budete stejně úspěšní, jako „zázračný“ čínský kalendář.

Také se říká, že ženy, které trpí silnými a dlouhodobými ranními nevolnostmi, čekají holčičku. Tento mýtus ověřovali švédští lékaři a výsledky svého zkoumání zveřejnili v časopise Lancet v roce 1999. Jejich závěr je zajímavý – skutečně totiž zjistili, že mezi ženami, které měly horší potíže, mírně převažovaly ty, které čekaly děvčátko. Nicméně tento rozdíl nebyl dostatečně velký na to, aby bylo možné o něm říct, že je statisticky významný. Mýtus tedy potvrzen nebyl.

Pohlaví na přání?

Mezi ženami kolují podobné zaručené tipy už po staletí a některé jsou skutečně pozoruhodné. Tak například: levé prso větší než pravé znamená, že čekáte holčičku; větší pravé prso naopak chlapečka. Čistá pleť maminky znamená, že čeká kluka; akné a vyrážky předpovídají děvčátko.

Také se říká, že každých sedm let se mění naše krev. Ten z páru, který má pak krev „mladší“, pak údajně určuje, že potomek bude stejného pohlaví. To znamená, že je-li muži například 37 a ženě 33 let, měl by se jim narodit kluk, protože muž má krev starou teprve dva roky, zatímco jeho partnerka pět let.

Ještě roztodivnější jsou však postupy, které byly (a některé ještě dokonce jsou) používány jako návod, jak si potomka kýženého pohlaví vyrobit „na přání“.

Docela šíleně zní historka, podle které si francouzští šlechtici toužící v osmnáctém století po mužském následníkovi nechávali amputovat levé varle, jelikož věřili, že „ženské“ spermie sídlí v tom pravém.

Traduje se také, že větší šanci počít syna má žena, která spí vpravo vedle svého partnera. A navíc prý kluky rodí častěji ženy vyššího věku, nebo ty, které v okamžiku početí prožívají orgasmus. Zplození chlapce prý také prospívá milovat se v liché dny v měsíci, nejlépe potom, co oba partneři vypili šálek kávy.

A jak si „pojistit“ holčičku? Prý sexem v misionářské poloze, odpoledne v sudý den měsíce, nejlépe dva až tři dny před ovulací. A navíc bez orgasmu.

Řekni mi, co jíš…

…a já ti řeknu, co se ti narodí. Takhle nějak by se dala parafrázovat teorie, podle které pohlaví dítěte ovlivňuje i jídelníček jeho budoucí maminky. Údajně se ženám, které konzumují potravu bohatou na sodík a draslík, rodí častěji synové, zatímco ženy, zvyklé jíst stravu s vysokým obsahem vápníku a hořčíku, častěji přivedou na svět dcery. Podle jiného názoru rodí vegetariánky častěji dívky.

Britští vědci přišli se studií, z jejíchž závěrů vyplývá, že pohlaví dítěte může ovlivnit i přísun kalorií před otěhotněním. Pravidelné stravování s vysokou kalorickou hodnotou údajně přináší větší pravděpodobnost narození chlapce, v případě nepravidelného přijímání potravy se spíš narodí holčička.

Co opravdu funguje

Ačkoli máme habaděj mýtů, existuje pár lékařských testů, které skutečně mohou odhalit pohlaví vašeho dítěte, nejsou však nikdy prováděny pouze za tímto účelem. Jsou jimi:

• Ultrazvuk – kolem 16. týdne těhotenství je možné zjistit pohlaví dítěte s osmdesáti až devadesáti procentní spolehlivostí.
• Amniocentéza – normálně se používá při genetickém testování. Test z plodové vody je stoprocentně přesný, ale nese s sebou určitá rizika, včetně potratu.
• CVS (odběr vzorku choriové tkáně) – k tomuto vyšetření se používají choriové klky (součást vyvíjející se placenty), test se používá k vyloučení některých vrozených vad a nemocí.
• Analýza DNA plodu z krve nebo moči matky – ačkoli tyto testy mohou zjistit pohlaví dítěte, jsou velmi drahé a nejsou komerčně dostupné. Provádějí se pouze ve specializovaných laboratořích za výjimečných okolností.