Děťátko poprvé v sauně

Se saunováním tak malých dětí nebyly u nás žádné zkušenosti. Všechny naše starší děti a jejich kamarádi se už několik let pilně saunovali a my viděli, že se jim „chřipky“ z nachlazení celá léta vyhýbají. Jejich absence ve škole činila ročně pouze několik dní a to spíš proto, že přijela na návštěvu babička s pokroutkami, pro nemoc ne. Navíc nás poučily zkušenosti finských matek a lékařů, o které jsem se odborně zajímal.

A tak přišel první den saunování se. Dojeli jsme do sauny, která byla v sousední vesnici za kopcem, saunař pan Bílý nám umožnil, abychom se saunovali za nižší teploty (80°C pod stropem) než začalo saunování se dospělých. Má paní vzala Jitku náruče, osprchovala se s ní pod vlažnou sprchou a v prohřívárně usedla na první stupeň široké pryčny, obrácena zády k topidlu. S napětím jsem oba sledovali, co ten malý drobeček na to. Nic – ani nezaplakala. Po několika minutách se nám zdálo, že její tvářička je už dost růžová, má paní ještě na chvilku položila Jitušku na osušku. Chránila ji svým tělem před sáláním. Prohřátí stačilo jednou. Po malé chvilce ji odnesla pod sprchu. Otáčela se s ní chvíli pod proudem vlažné vody a nakonec jsem byl pověřen, abych obě dvě krátce osprchoval studenou vodou. Jituška sice trochu „lapla po vzduchu“, ale ne moc, protože od porodu byla na konci teplé koupele vždy krátce postříkána studenou vodou. Paní Ryšavá, která uklízela mou ordinaci na středisku, spráskla vždy ruce, když uviděla, co to s tou „chudinkou“ děláme. Uklidnilo ji, že takto otužujeme všechny naše děti od narození a že jim to –jak viděšla- zdravotně nijak neubližuje.

Jitušku má paní osušila, v odpočívárně nakojila a uložila. Děťátko spokojeně usnulo a spalo po celou dobu, než jsme se vysaunovali my i děti a také cestou domů.

Při dalších saunováních se byla Jitka už na klíně své matky a obrácena k topidlu. Má paní ji co chvíli obracela, takže Jitka se vlastně na vlhké, tedy chladnější kůži své matky mohla polovinou tělíčka ochladit. Tvářičky jí ochlazovala mokrou žínkou. Po 3, někdy i po 5 minutách šla s ní pod sprchu.

Po několikerém saunování se šla má paní s Jitkou v náručí do ledové doby bazénu. Krátce se po krk ponořily a hned šly zase do tepla. Jituška samozřejmě reagovala na chlad, ale nebránila se a neplakala strachy z vody. Jak se ukázalo, studené vody se nebála a dokonce si myslím, že ji milovala. Jako doklad uvádím, že jsme ji po letech nalezli jednou o velikonocích oblečenou sedět ve vaničce s vodou na zahradě. Prohlásila, že se saunuje.

Vezměme to zkrátka. Dnes Jitka saunuje se svým Jakoubkem a pochybuji, že vůbec ví, že byla prvním dítětem v Československu, které saunovalo již jako kojenec.

Sotva ví, že v některých baby-klubech Plaváček se také stala pomyslným příkladem kojenců, kteří se učí „plavat“ a milovat saunování se. Ví však, že saunování prospívá i jejímu dítěti od jeho kojeneckých let.

Autor je český saunolog-amateur, nestor saunování v Česku.