Stav českého porodnictví ve světle oficiálního výzkumu - 1. část

V rámci výzkumu byly osloveny čtyři cílové skupiny. Tazatelé agentury Stem provedli:

• 810 standardizovaných rozhovorů s bezdětnými těhotnými ženami
• 818 standardizovaných rozhovorů s matkami s alespoň jedním dítětem mladším jednoho a půl roku
• 234 standardizovaných rozhovorů s gynekology-porodníky

Kromě toho bylo provedeno dotazníkové šetření ve většině porodnic fungujících na území ČR v roce 2000. Ze 118 porodnických zařízení odmítli vyplnění dotazníků pouze 3 primáři.

Datové soubory bezdětných těhotných žen a matek s alespoň jedním dítětem do jednoho a půl roku jsou reprezentativní podle struktury vzdělání, věku, velikosti místa bydliště a dříve platného krajského rozdělení. Oporu výběru poskytl ÚZIS. Pro datový soubor lékařů-porodníků byly stanoveny a naplněny následující kvóty: pohlaví, věk a dříve platný kraj, ve kterém se nachází porodnice, v níž porodník pracuje. Oporou výběru byl výzkum porodnic - v tomto výzkumu bylo zjištěno, kolik lékařů-porodníků v určitých věkových kategoriích pracuje v každé porodnici. Seznam a adresy porodnic poskytl ÚZIS.

Otázky uvedené v dotaznících byly soustředěny na současné možnosti přirozeného porodu v ČR. Účelem dotazníků bylo zachycení postojů vybraných cílových skupin k novým trendům v českém porodnictví a zmapování současné situace. Výzkum napomohl identifikovat příznivce a odpůrce přirozeného porodu v naší zemi a ukázal na problémy při jeho prosazování.

Výzkum bezdětných těhotných žen spolu s šetřením matek s dítětem mladším jednoho a půl roku přinesl poznatky o názorech těchto žen na různé způsoby vedení porodu. Dotazování přispělo také ke zjištění jejich možností získat informace o předporodní, porodní i poporodní péči poskytované v jednotlivých porodnicích. Ženy hodnotily předporodní přípravu i způsob vedení vlastního porodu. Při výzkumu byly zohledněny rozdíly v prožívání těhotenství a porodu ženami s předchozí porodní zkušeností a prvorodičkami. Zkoumán byl také vliv dalších sociálních a demografických aspektů na zkušenost těhotenství, porodu a mateřství.

Šetření gynekologů-porodníků bylo zaměřeno na informovanost lékařů v otázkách přirozeného porodu. Zkoumány byly i jejich postoje vůči nemedikalizovaným způsobům vedení porodu. Zjišťován byl také současný stav pracovních vztahů mezi porodními asistentkami a porodníky, stejně tak jako i problémy, s nimiž se potýkají v pracovním prostředí.

V dotaznících určených porodnickým zařízením se výzkum zaměřil na reálné možnosti jednotlivých porodnic ve věci nabízených služeb rodícím ženám, novorozencům a jejich rodinným příslušníkům.

Z výsledků výzkumu:

Předporodní kurzy

Celé tři čtvrtiny porodnic poskytují dle svých výpovědí těhotným ženám možnost navštěvovat předporodní kurzy. Některé porodnice však poskytují pouze hodinovou informativní schůzku. Většina porodníků (85%) je přesvědčena o prospěšnosti předporodních kurzů, ačkoliv se jejich obsahová náplň a kvalita poskytovaných informací navzájem liší.

Zdaleka ne každá těhotná žena se však kurzů zúčastní. Polovina porodnic poskytujících předporodní kurzy pro rodičky vykazuje menší než čtvrtinovou účast a další třetina čtvrtinovou až poloviční účast. Kurzy navštěvují především prvorodičky, ženy s vyšším vzděláním a ženy žijící ve větších městech ČR. Prvorodičky a ženy s vyšším vzděláním vedle samotného kurzu také častěji doplňují své informace i četbou odborné literatury a preferují partnera u porodu.

Podíl porodnic poskytujících rodičkám předporodní kurzy, informativní schůzky, předporodní cvičení a prohlídky porodnice (v %)

Doprovod u porodu

Ačkoliv se k doprovodu u porodu bez výhrad staví pouze polovina porodníků a dalších 40% jej schvaluje jen v případě, že doprovod absolvuje předporodní kurz, možnost přítomnosti partnera rodičky nebo její jiné blízké osoby u spontánního porodu je v současné době již samozřejmostí a nabízí se téměř ve všech porodnicích v ČR. V polovině porodnic odhadují, že doprovod je přítomen u čtvrtiny až poloviny porodů a v dalších 25% porodnic dokonce u poloviny až tří čtvrtin ze všech fyziologických porodů. Zbytek porodnic uvádí menší míru.

Nejčastěji si rodička přivádí k porodu svého partnera (96%), od něhož očekává především oporu a zprostředkování pocitu bezpečí (57%). Nemalá část rodiček však uvádí jako hlavní důvod přítomnosti doprovodu u porodu touhu po společném prožitku a vyplnění přání partnera (35%). Ženy, které partnera u porodu nemají, uvádí jako hlavní důvod stud, nevhodnost a potřebu soukromí (54%), ale také obavu z partnerova selhání (12%). Přítomnosti doprovodu u porodu však ženy později většinou nelitují.

Nejhorší zážitky z porodu

Mezi nejhorší zážitky z porodu řadí matky kromě bolestivých kontrakcí (87% žen uvedlo tento faktor mezi prvními čtyřmi negativními prožitky) a obav o zdraví dítěte (75%) také slyšitelnou přítomnost jiné rodičky (61%), zapříčiněnou tím, že na většině porodních sálů může rodit více rodiček najednou. Většinou jsou částečně odděleny necelou zdí. V pětině porodnic jsou však odděleny pouze závěsem. Ve většině pokojů pro přípravu k porodu může pobývat více rodiček najednou. Stejně jako v případě porodních sálů jsou od sebe nejčastěji částečně odděleny necelou zdí. V pětině porodnic však nejsou odděleny vůbec a v dalších 15% je mezi ně umístěn závěs.

Téměř 60% matek zařadilo dále mezi čtyři nejhorší zážitky z porodu nemožnost pohybu a upoutání do nepříjemné polohy (59%), což může souviset se skutečností, že 45% dotázaných rodiček rodilo s nohami ve třmenech (resp. 43% během spontánního porodu). Pátým nejčastěji uváděným negativním zážitkem při porodu byla aplikace klystýru (57%). V porodnicích, v nichž je možno rodit v jiné než "klasické" poloze, je s výjimkou porodů do vody, nutnost aplikace klystýru a holení pubického ochlupení výrazně omezena.

Aplikace klystýru a holení pubického ochlupení - praxe, postoj porodníků a informovanost rodiček (v %)

První doba porodní

Během první doby porodní jsou rodičky téměř ve všech českých porodnicích pobízeny k pohybu a změnám poloh. K dispozici bývá porodní balón a teplá sprcha pro uvolnění a utlumení bolesti. Přesto však existují i porodnice, v nichž možnost využití podobných pomůcek neexistuje nebo není fakticky nabízena, a také porodnice, v nichž se ženám v průběhu první doby porodní doporučuje klid, nikoliv pohyb pro tlumení bolesti.

Volba porodní polohy

V České republice je zvykem, že okolnosti porodu určuje zdravotnický personál. Rodící žena je spíše pasivní a podřizuje se příkazům a doporučením porodních asistentek a lékařů (téměř ve 2/3 porodnic).

Model lékařsky vedeného porodu vyhovuje sice většině žen (více prvorodičkám než matkám s předchozí zkušeností porodu), nicméně z celé čtvrtiny matek, které preferují porod přirozený, jej při spontánním průběhu bez lékařského zasahování směla prožít pouze necelá třetina. Přesto byla mezi matkami zjištěna statisticky významná pozitivní korelace mezi preferencí přirozeného porodu a zhodnocením skutečného vedení vlastního porodu jako spíše přirozeného.

Ženy, kterým se podařilo podle svého hodnocení porodit přirozeně, většinou nerodily poprvé a přípravě na porod i výběru porodnice věnovaly mimořádnou pozornost. Tyto ženy rodily statisticky významně častěji v jiné než klasické poloze, tzn. na zádech nebo v pololeže.

Přestože mnohé porodnice deklarují možnost rodit v jiné než klasické poloze a přestože mnohé mají k dispozici adekvátní porodnické pomůcky (např. porodní stoličku), ze získaných dat je zřejmé, že fakticky dochází k porodům v jiné než klasické poloze pouze marginálně. Děje se tak především z důvodu neinformovanosti rodiček (více než čtvrtina matek o poskytování možnosti rodit v různých polohách vůbec neví a více než třetina neví o možnosti porodit do vody), a z důvodu konzervativnosti porodníků (čtvrtina porodníků uvedla konzervatizmus lékařů jako jeden ze dvou hlavních důvodů, proč se přirozené porody neprovádějí).

Dalším ze dvou nejpalčivějších problémů zpomalujících rozšíření přirozeného porodu v ČR je podle porodníků nedostatek financí na nákup vhodného zařízení a na odměny zdravotnického personálu. Přirozené porody totiž vyžadují mnohem osobnější pracovní nasazení.

V jiné poloze než vleže nebo pololeže na posteli rodilo 5% dotázaných matek. Zhruba polovina českých porodnic sice deklaruje ochotu umožnit porod v jiné poloze než na zádech, avšak skutečnou možnost volby polohy při porodu uvedla jen čtvrtina žen, jejichž porod byl spontánní.

Poskytování možností rodit v alternativních polohách a ochota rodiček tyto možnosti využívat (v %)

Zdroj: STEM, Zdravé rodičovství – porodnice, porodníci 2000

Podíl porodnic, v nichž nejsou porodnická zařízení využívána k alternativním polohám při porodu (v %)