S křesťanskýmí Vánocemi to sice nemá moc společného, ale přece - víte co to je?
Dnes bude Slunce při svém zdánlivém pohybu stát ve 14:37 nad obratníkem Kozoroha a pak se začne zase vracet k rovníku. Je zimní slunovrat.
V roce 46 př. n. l. zavedl římský císař Gaius Iulius Caesar tzv. juliánský kalendář. Součástí kalendáře už byl i přestupný rok. Juliánský rok trval 365,25 dne. Odchylka od skutečného tropického roku byla 11 minut a 14 sekund. To, že chyba postupem staletí začala narůstat, se ukázalo nepřijatelným především kvůli posouvání dat rovnodenností a slunovratů. Podle jarní rovnodennosti se řídily oslavy Velikonoc. V roce 325 císař Konstantin I. svolal církevní koncil, který se usnesl, že Velikonoce se budou v budoucnu slavit o první neděli po prvním úplňku po 21. březnu. Vyřešením této otázky se bohužel neodstranily problémy s kalendářem v ostatních ročních dobách.
Ve středověku se už sluneční a zavedený juliánský kalendář rozcházely natolik, že zimní slunovrat připadl na sv. Lucii. V té době také vzniká pořekadlo Lucie noci upije. Když se v 16. století provedla změna kalendáře a zavedl se tzv. gregoriánský, posunul se zimní slunovrat na 21. prosince. A pořekadlo dostalo druhou část. Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
V roce 1582 byl papežem Řehořem XIII. zaveden kalendář gregoriánský, jehož rok má průměrně 365,2425 dne. Odchylka od tropického roku je 26 sekund. Zavedení nového kalendáře se provedlo vypuštěním deseti dnů (5. – 14. 10.) z kalendáře původního.
Změna se ujímala postupně, v Rusku platil oficiálně juliánský kalendář až do r. 1918, ještě déle platil v Řecku – do r. 1924.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.