Proč se učit cizím jazykům?

Motivace, proč se učit cizím jazykům, je u každého jiná. Někdo potřebuje být jazykově vybavený pro svou práci, jiný chce cestovat a dalšího člověka láká možnost číst si knihy a sledovat filmy v originálu.

Podle Williama Lee Adamse může učení se více cizím jazykům vést ke strukturálním změnám v našem mozku. Ve svém článku na psychologytoday.com Adams zmiňuje dvaaosmdesátiletého Carlose Amarala Freireho a ptá se, zda jde o génia, nebo o přírodní hříčku. Zdá se ovšem, že Freire se moc neliší od bilingvních osob, až na to, že ovládá více než 30 jazyků. Jedná se o hyperpolyglota, který se jazykům učil nepřetržitě po 40 let. Podle lingvistky Evy Fernandez z newyorské City University jsme všichni potenciálními hyperpolygloty. Záleží pouze na našem úsilí a zdrojích.

Adams ve svém článku uvádí další šokující informaci. Zdá se, že nadprůměrná inteligence není hlavním faktorem, který vede k ovládnutí více jazyků. Zdá se, že polygloti nedostali do vínku žádné zvláštní nadání a ani nevyrostli v prostředí, které by nějak významně podporovalo učení se jazykům. Podle všeho je jejich hnacím motorem prostě zájem o cizí jazyky a ochota se tu a tam ztrapnit, což je něco, co s sebou osvojování cizího jazyka a jeho použití prostě nese. Kdo nikdy nepoužil špatnou výslovnost nebo výraz?

Carlos Amaral Freire je brazilský vědec, lingvista a překladatel. Dokáže komunikovat více než ve 30 jazycích, ale umí překládat, číst a psát v jiných, celkem se učil 135 jazykům.

Proč v jazyce zapomínáme?

Touto otázkou se zabývá psycholingvista François Grosjean. Říká, že zapomínání k učení se cizím jazykům prostě patří a že podle všeho zapomínáme pod vlivem nových poznatků. Pokud v jazyce pokračujeme, zdá se, jako by nové věci vytlačovaly ty staré, což by nás ovšem nemělo vést k rezignaci. Tvrdí ale také, že nic není ztraceno navěky.

Malé děti, které se s jazykem seznamují v různých batolecích a předškolních kurzech, se mohou v pozdějších letech zdát jazykem naprosto nepoznamenány. Grosjean ale říká, že se to, co se naučily, může snadno aktivovat, a to i v mnohem pozdějším věku, třeba až v dospělosti. Ačkoli se nám tedy může zdát, že naše lekce portugalštiny jsou k ničemu, protože se naše znalosti vytrácejí, je dobré vytrvat, protože to, na co jsme „zapomněli“, se v budoucnu opět vynoří, aniž bychom to čekali.

Za jak dlouho se dítě naučí cizí jazyk?

Podle studie, která vznikla na washingtonské univerzitě, se malé děti ve věku 7–33 měsíců dokážou naučit cizí jazyk za 18 týdnů a stačí jim k tomu jedna lekce týdně. Je při tom třeba využívat hravých metod, zapojit sociální interakci a mluvit na děti podobně, jako na ně v tomto věku mluví jejich rodiče, tedy používat jednoduchou gramatiku, mluvit nahlas a při řeči lehce přehrávat.

Experiment srovnával tyto lekce s lekcemi pro děti stejného věku ve školách v Madridu ve Španělsku, které se účastní běžných dvojjazyčných programů. Nahrávací zařízení zaznamenávalo, kolik slov a frází každé dítě za den řeklo. U dětí, které absolvovaly novou metodu výuky, se projevil rychlý nárůst porozumění a produkce nového jazyka a ve srovnání s ostatními se výrazně zlepšily. Na konci 18 týdnů děti zařazené do výzkumu vyprodukovaly v průměru 74 slov nebo frází v angličtině za hodinu, zatímco ostatní pouze 13 slov. Zdá se proto, že pokud pozměníme způsob jazykové výuky ve školách a dalších institucích, můžeme dosáhnout lepších výsledků než tradičními školními metodami.