Nevíte si rady s dárky pro maminku a tatínka? Inspirací vám může být právě 50 let stará básnička.
Kolikpak mám ve střádance?
Jedna, dvě, tři...počítám.
Co já tátovi jen koupím?
A co mámě? Co jí dám?
Copak mámě, té bych koupil
tuhle pannu. Krásná je!
Ale máma si už přece
s panenkami nehraje.
Už vím, rozbil se jí džbánek
právě včera při mytí.
Počkej, mámo, budeš koukat,
jaký džbánek koupím ti!
Pro tátu bych koupil třeba
koloběžku. nemá ji.
Tak velkou však vůbec nikde,
ani v Praze nemají.
Už vím, táta každý večer
čte si dřív, než usíná.
Dám mu tedy tuhle knížku
od soudruha Lenina.
Po večeři k stromku půjdu,
táty zeptám se: "Už smím?"
Nad dárky, jež budou pro mne,
radostí si vyskočím.
Potom usměji se, řeknu:
"Dva dárky tu zůstaly."
To bude pak radost, až je
máma s tátou rozbalí!