Hráli jste letos s dětmi kuličky?

V postatě existují tři způsoby.

Ten první - "šprtání" vlastně ani za opravdový styl považován není. Do kuličky se totiž necvrnká, ale posunuje se ukazováčkem - a to je považováno u našich důlků zpravidla za nepřípustné a hodné k diskvalifikaci.

A tak se může cvrnkat buď ukazováčkem (nehtem), když jej předtím opřen kolmo o palec a velkou silou vycvrnknete a nebo naopak - špičkou pravého palce, který je opřen o bříško ukazováčku. A dodejme, že opravdoví mistři kuliček používají právě ten poslední - nejpřesnější způsob.

Hráči se postaví na čáru(3-5 metrů)a házejí postupně stanovený počet kuliček směrem k důlku.

Všechny kuličky zůstávají ležet na svém místě - určí se podle nich totiž pořadí hráčů druhé "cvrnkací" části hry. Kdo hodil kuličku k důlku nejblíže (nebo má nejvíce kuliček v důlku) - začíná, kdo nejdál - přijde na řadu poslední.

Ten, který začíná si vybere libovolnou kuličku a snaží se ji cvrnknout do důlku. Když se strefí, pokračuje v cvrnkání, když ne - cvrnkat začíná druhý v pořadí.

Hráči se ve cvrnkání postupně střídají a hru zakončí ten - který do důlku dopraví poslední kuličku. A ten také získává všechny kuličky, o které se hrálo.

Hrají dvoučlenná či vícečlenná rodinná družstva, která mají za úkol na určeném úseku lesního svahu, hliněné cestě, pískovišti vybudovat pro kuličku takovou dráhu, po které se kulička vydrží pohybovat, co nejdelší dobu (měří se čas). Budete překvapeni, kolik vynalézavosti jednotliví stavitelé projeví - na drahách se nezřídka vyskytují tunely, houpačky, můstky a jiné důmyslné doplňky.

Prostá hra pro dva hráče. Sedněte si rozkročmo na zem proti sobě. Před sebe položte pár kuliček a cvrnkejte nebo (s menšími dětmi) "šprtejte". Kdo se trefí do kuličky protihráče - získává ji.

Opět hra pro dva hráče. Namalujte na zem kruh široký asi 30 cm. Položte do něj - oba hráči, stejný počet kuliček. Z výšky očí pak oba hráči - jeden do druhé upustí svoji kuličku, tak, aby vyrazila se snažila na některou kuličku v kruhu narazit a vyrazit tak co největší počet kuliček z kruhu. Kuličky odražené mimo kruh, získá ten, kdo házel.

Dá se hrát i na chodníku - není potřeba důlek. Křídou nakreslete dva kroužky - jeden velký - dvoumetrovým, druhý menší uvnitř - asi 40 cm v průměru. Do vnitřního malého kruhu dají všichni hráči po kuličce (různé barvy). Nyní hráči postupně cvrnkají - každý pouze jednou a pouze do své kuličky. Snaží se svou kuličkou zasáhnou některou z kuliček soupeře a vycvrnknout ji za hranice velkého kruhu. Majitel vycvrnknuté kuličky pak totiž musí dát všem hráčů po jedné nové kuličce (tu svoji vycvrnknutou pak vrátí do vnitřního kruhu). Hra, která se hraje na předem dohodnutou dobu - asi čtvrt hodiny nabízí vynikající strategické možnosti, kdy se například "chudí" hráči spolčí proti tomu, kdo má v kapsách "jejich" kuličky.

Ano - právě fazole kdysi nahrazovaly kuličky - místu pytlíku plného skleněnek a duhovek se vesničtí kluci pyšnili různě zbarvenými i rozmanitě tvarovanými fazolemi. A fazole také měly jména - kulovačka, kropenačka, sedák, žaba a největší a nejcennější byl fagát.

Kuličky je hra, o které se dá básnit....