tisk-hlavicka

Štěstí je krásná věc, dokonce i měřitelná

24.7.2019 Jiří Pekárek, ČSÚ 2 názory

Nejspokojenější byli v roce 2018 studenti, nejméně spokojení se cítili nezaměstnaní a důchodci.

Češi jsou se svými životy spíše spokojeni. Ukázal to tzv. well-being modul šetření ČSÚ Životní podmínky domácností. Nejspokojenější byli v roce 2018 studenti, nejméně spokojení se cítili nezaměstnaní a důchodci.

Lze změřit tak ryze subjektivní, až intimní kategorii, jakou je životní štěstí a spokojenost lidí? V posledních letech se o to pokouší řada odborných studií. Jejich autoři využívají sofistikované metody k vytváření nejrůznějších žebříčků založených na různých podmínkách jednotlivých zemí. Česká republika se v nich obvykle umísťuje někde v lepší polovině s přihlédnutím k rozličným národním charakteristikám a rozšířenému povědomí o české nátuře. V tuzemských podmínkách se měří i tzv. český index štěstí. Ten do číselné a statistické hodnoty převádí kategorie, jako jsou dostupnost kvalitních potravin, bydlení, vzdělání, zdravotní péče nebo úroveň společenského života, stav životního prostředí apod.

Modul obsahoval celkem osm otázek

Součástí loňského šetření ČSÚ Životní podmínky domácností byl modul, který se zaměřil právě na oblast spokojenosti se životem, tzv. well-being. Obsahoval osm otázek, které se vztahovaly k celkové spokojenosti se životem a s jeho některými oblastmi – finanční situací, zaměstnáním, volným časem či osobními vztahy. Hodnocení vnímání jednotlivých oblastí prováděly osoby starší 16 let na škále od 0 (zcela negativní) do 10 (zcela pozitivní). Respondenti z vybraných domácností měli dále posoudit své ak­tuální duševní rozpoložení, pocity a nálady. Vyjadřovali se také ke vztahům s okolím, konkrétně k možnosti požádat o materiální pomoc či se svěřit s osobními záležitostmi, k důvěře vůči ostatním a k očekávání vývoje životní situace v příštím roce.

Obecným výsledkem plynoucím ze šetření je, že Češi jsou se svými životy spíše spokojeni. Dokládá to průměrná známka celkové spokojenosti 7,4. Mezi pohlavími se přitom hodnocení téměř nelišilo, ženy i muži posuzují své životní pocity v podstatě shodně pozitivně.

Průměrná známka spokojenosti se životem v krajích ČR, 2018

Oproti roku 2013 vzrostla celková spokojenost

Jelikož obdobné šetření se uskutečnilo již v roce 2013, můžeme pozorovat posun v nahlížení na spokojenost obyvatel České republiky v rozmezí pěti let. Ukazuje se, že oproti roku 2013 vzrostla celková spokojenost o půl hodnotícího stupně. Menší než neutrální hodnotu, tedy známku 5, uvedla před pěti lety každá desátá osoba, kdežto v loňském roce už to byl jen každý dvacátý. Zcela nespokojených bylo vloni 0,5 % osob. Známkou 10, tj. naprostou spokojeností, ohodnotilo své životy 13 % respondentů.

Z analýzy výsledků šetření plyne, že s odstupem pěti let z hlediska ekonomické aktivity dotazovaných zůstal pocit spokojenosti nejmenší u nezaměstnaných (2013: průměrná známka 5,4; 2018: 6,3) a u důchodců (2013: 6,5; 2018: 6,9). Nad průměrem (7,4) setrvávají skupiny zaměstnaných a podnikatelů. Obdobně jako před pěti lety byli nejspokojenější vrstvou obyvatel studenti, jejichž hodnocení v obou sledovaných obdobích přesáhlo průměrnou známku 8.

S tím koresponduje i struktura hodnocení podle věku, neboť průměrná známka dotazovaných ve věku 16 až 24 let dosahovala 8,2. Poté s přibývajícím věkem klesá, ale v produktivním a čerstvě důchodovém věku se stále drží těsně nad hranicí známky 7. Teprve po pětasedmdesátce jde spokojenost dolů k hodnotě 6,7.

Z regionálního pohledu byli se svým životem nejvíce spokojeni lidé v krajích Karlovarském, hl. m. Praze a Libereckém. Naopak menší spokojenost projevili obyvatelé krajů Ústeckého, Pardubického a Moravskoslezského.

Při posuzování jednotlivých aspektů života – finanční situace domácnosti, zaměstnání, volného času a osobních vztahů – pociťují lidé v České republice nejmenší spokojenost se svou finanční situací, kterou v průměru hodnotili známkou 6,7. Menší spokojenost je patrná také u volného času, resp. množství času, jež mají respondenti na činnosti, které je baví. Nemusí to tedy znamenat, že jsou nespokojeni s náplní volného času, ale spíše výrazně pociťují jeho nedostatek. Největší spokojenost panuje s osobními vztahy, kde průměrná známka dosáhla 8,3. Mezi muži a ženami se přitom vyjadřovaná míra spokojenosti nijak zásadně nelišila. Ženy byly obecně mírně spokojenější se svými osobními vztahy, množstvím volného času a překvapivě i s finanční situací, muži naopak se svým zaměstnáním.

Více než třetina lidí vidí budoucnost optimisticky

Ve všech sledovaných oblastech života se objevoval nízký podíl zcela nespokojených osob (uvedly známku 0). Jednoprocentní hranici zcela nespokojených jen mírně překročily ženy, a to v otázce finanční situace, naopak 4,5 % žen bylo se svou finanční situací zcela spokojeno. Nejvíce známek 10 se objevilo při hodnocení osobních vztahů v rodině, s přáteli a sousedy. Žen zcela spokojených bylo skoro 17,0 %, mužů 13,0 %.

Více než třetina osob vyhlíží svou budoucnost optimisticky. Mezi optimisty najdeme více mužů než žen. Přes 74 % všech respondentů, kteří očekávají zlepšení své životní situace, tvoří mladší věkové kategorie do 45 let. Před pěti lety, v době končící ekonomické krize, počítala se zlepšením situace pouze pětina obyvatel. Shodně přibližně dvě třetiny osob tehdy ani loni neočekávaly v dalším roce žádnou změnu. Pesimistů se za rok 2018 projevilo jen 7,0 %, kdežto v roce 2013 počítalo se zhoršením přes 20 % lidí.

A jak je to tedy s tím štěstím? Výsledky zjišťování ČSÚ jasně napovídají, že šťastných mezi námi přibývá. Zatímco v roce 2013 zažívaly stálé či časté štěstí dvě pětiny respondentů, loni již stav stálého klidu a štěstí vyjádřila více než polovina dotazovaných. Jen pouhá desetina z nich přitom podobné pocity vůbec nepoznala.

Názory k článku (2 názorů)
Mávátka Ka 24.7.2019 14:1
Goebelsovská propaganda Kreveta z moře 25.7.2019 10:17




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Wellness Víkend   |   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.