Porod ve Vítkovicích

Ahoj těhulky, vybíráte porodnici?
Nejdřív chci poděkovat všem, kteří na tuto stránku přispěli, neboť hlavně oni mi pomohli při rozhodování, kde rodit. Doufám, že i můj příspěvek někomu pomůže.
Já jsem vybírala porodnici dlouho a pečlivě jsem přehodnocovala vše, co jsem se o jednotlivých porodnicích na Ostravsku dozvěděla. Vybírala jsem i předporodní kurzy a nakonec jsem se rozhodla pro Vítkovice. Kurz byl skvělý. Vedla ho Vlaďka Majdyšová. Takového nadšence do porodů budete těžko hledat. Zodpověděla naprosto všechny dotazy, které jsme ji během sedmi dvouhodinových lekcí položily a hlavně nám netvrdila, že porod nebolí. Opravdu pečlivě se věnovala dýchání během porodu a já jsem při porodu pochopila proč. Takže předporodní kurz ve Vítkovické nemocnici Vám vřele doporučuji. A mimochodem, je zdarma a přihlásit se můžete bez doporučení od lékaře.
A teď jaký byl porod…
Porod mi vyvolávali, protože jsem přenášela. Těhotenství jsem měla bezproblémové, mimčo vážilo dle ultrzvuku 4,1 kg a byla jsem prvorodička.
Porod byl fajn. Rodila jsem v útulném prostředí oranžového pokojíku. Téměř celou 1. dobu porodní jsem strávila ve sprše, protože tam byly mé bolesti poloviční. (Horkou sprchu všem vřele doporučuji) Manžel mi pomáhal co to šlo, i když zase tolik toho udělat nemohl. Vše probíhalo téměř přesně podle Vlaďčiných informací z kurzu. Bylo hrozně fajn, že jsem věděla co bude následovat, co a proč musím udělat, aby se mimčo narodilo rychle a v pohodě. Nakonec se v přítmí a v klidu v 19:30 narodil Radim. Měl 53 cm a 4,5 kg. Personál byl fantastický, příjemný a vůbec nerušit tu intimní chvíli.
A tolik probírané otázky polohy u porodu, klystýru a nástřihu hráze? O všem jsem měla jasno při příchodu do porodnice. Rodit vleže na zádech jsem nechtěla, protože když jsem si tu polohu vyzkoušela při prohlídce porodních sálu v rámci předporodního kurzu, bylo mi to hrozně nepohodlné. Plánovala jsem porodní vak nebo stoličku. Nakonec jsem v této „klasické“ poloze rodila a bylo mi to úplně jedno. Byla jsem šťastná, že už můžu tlačit…a bylo mi jedno kde. Za klystýr jsem byla v podstatě vděčná, protože se mi v břiše uvolnilo trochu místa, což bylo příjemné. A nástřih? Vím přesně, kdy ho udělali. Nebolelo to, jen si to uvědomuji. Já jsem se snažila si uvědomovat vše co se děje.
Oddělení šestinedělí – obětavost celého personálu až neuvěřitelná. Osobně nechápu, jak je možné, že jsou sestřičky schopné být neustále tak optimisticky naladěné a radit s kojením, jako kdyby jste byla ten měsíc první maminka, která se učí kojit.
Radimovi je dnes osm týdnů. Kojím ho, váží už 6,9 kg. Doufám, že i on má ze svého příchodu na svět ve Vítkovické porodnici stejně dobrý pocit jako já a jeho tatínek.