Re: Budoucí maminky , nevěřte všemu !

ahojky,
moc aktuálních příspěvku na českolipskou nemocnici tu opravdu nenajdeš:-).
Já mám čerstvou, ani ne týdenní zkušenost. Pupíček, jak mu s láskou říkám, se nám narodil ve středu 30.6.2004.
Musím konstatovat, že přesto, že ve mě vzpomínky na porod stále představují strašný zážitek, tak to ale není nemocnicí, ale mnou - já se prostě strašně bojím bolesti a tím si to všechno jenom stěžuji.
Do porodníce jsme přijeli nad ránem /asi v 3,30 hodin/ a než se Honzik narodil, tak jsem zažila dvě směny jak porodních asistentek, tak lékařů. Vše bylo v pohodě. Nejdříve jsem prošla takovýma těma papírovýma procedurama, klistýrem a monitorem. Pak přišel lékař, vyšetřil mě a protože jsem byla otevřená jen na 2 prsty, tak lékař zase odešel. Přesto, že jsme se nezůčastnili s partnerem žádných předporodních kurzu, tak jeden z prvních dotazů od sestřiček zněl, zda chce být partner u porodu. Rovnou nám řekli že hned tak ten porod nebude, tak jestli chce, že může jet zatím domů a nebo tam se mnou může bez problémů být. Jsou tam připraveny v rámci možností nemocnice místnosti, kde má člověk soukromí, ale zároven je pod dohledem. Naštěstí pro mě se mnou zůstal partner už od začátku. V Lípě máš možnost vyůžívat akorát míče a sprchy, ale já byla vděčná i za to. Byla jsem tam v tu dobu jediná rodička, a sestřičky mi rovnou řekli že ve sprše mohu být neomezeně dlouhou dobu - já jsem tam podle mého odhadu byla nejdříve hodinu a půl a v druhé části cca hodinu. Člověk se bolestí nezbaví, ale hodně mi to ulevilo. Sestřičky se snažili mi poradit co mám dělat,aby mi bylo v rámci možnosti dobře.
Nevím přesně po jakém časovém úseku, ale lékař se na mě přišel podívat ještě jednou a pak mi odpustili plodovou vodu. Jediná slabá stránka byla to, že už od začátku jsem chtěla epidurál, ale nejdříve bylo moc brzy a pak zas už bylo moc pozdě, že prý by se porod akorát zpomalil. To mě v tu chvíli trochu nadzvedlo, protože jsme o tom už předtím mluvili, ale když to vezmu zpětně, tak jsem opravdu na prvorodičku neměla tak dlouhý porod, a oni asi opravu věděli co dělají :-). Jako alternativu místo epidurálu mi píchli injekci na zmírnění bolestí /ani nevím jestli pomohla :-)/ a zároven byla trochu uklidnují, což myslím zabralo. Při samotném porodu byl přítomen lékař a působilo to na mě tak, jako že je to úplně normální že tam je. Partner byl celou dobu se mnou, nikdo ho nevyháněl, nikdo mu nic nezakazoval. Když se prcek narodil, tak byl partner ihned vyzván sestřičkou aby byl přítomen omytí a ošetření miminka, a bez jakých koliv problémů mohl ihned fotit. Když byl prcek ošetřen, přišla už sestřička z oddělení šestineděli a malého mi přiložili k prsu. Museli mě nastřihávat, takže jsem podstoupila zašívání, bohužel si nevybavím jestli mi to umrtvovali. Ale lékař mi vždy řekl co bude dělat a zda to zabolí či ne. Po zašití jsme pak zůstali ještě dvě hodiny v jiné části porodního sálu, kdyby náhodou nastali problémy. Po těchto dvou hodinách jsem byla převezena na oddělení šestineděli. No byly trochu komplikace, protože tam zrovna malovali, ale to je hold shoda náhod, takže jeden den jsem trávila v pokoji s více rodičkami. Ovšem ihned druhý den jsme byly přestěhovány a kromě šíleně zastaralého sociálního zařízení / to je opravdu asi jediná vada na celém pobytu/, bylo vše v pohodě. Sestřičky na oddělení šestineděli jsou všechny super. Tato nemocnice má titul Baby friendly hospital a myslím že tím opravdu je. Miminko máš ihned na pokoji u sebe, pokud tedy nemusí prcek zrovna do inkubátoru, třeba kvuli nízké teplotě - mi to absolovovali první dva dny, ale jinak je stále s tebou. V této nemocnici se také maximálně věnují kojení. V podstatě to na mě pusobilo tak, že i když máš problémy, tak se ti snaží pomoci, i třeba za cenu že tam jseš o pár dní déle, ale snaží se vyzkoušet všechny možnosti a umělá výživa je až to poslední řešení, pokud není vyhnutí. Já osobně jsem měla trochu problémy s bradavkama a můsím říci že se mi snažili pomoci různími pomůckami i co nejvhodnějšími polohami pro kojení. Všechno se srovnalo a prcek je ted kojený ostošest :-).
Jak říkám nemohu si v podstatě na nic stěžovat a rozhodně pobyt v českolipské nemocnici doporučuji. I když musím říci,že mé okolí když zjistilo že chci dobrovolně do Lípy, tak vyrukovalo s takovýma těma příšernýma historkama.... Doporučuji nevěřit a raději to zkusit na vlastní kůži.
Snad jsem ti trochu pomohla. Kdyby jsi měla nějaké dotazy, tak klidně piš na janow@email.cz. Zodpovím co budu moci.
Všem maminkám hezké léto, přeje Janow