| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Odlišnost jako samozřejmá součást života

 Celkem 33 názorů.
 Hanina 
  • 

Jak dopadá inkluze v praxi 

(8.12.2014 10:09:55)
Jak dopadá inkluze v praxi je jasně vidět na dokumentu Třída 8.A: když rodiče viděli, že se z normální základní školy stává de facto škola zvláštní, přehlásili své děti na jiné školy, protože chtěli, aby se jejich dětem dostalo normálního vzdělání. Ze školy se tak postupně stala škola romská, kde děti v 8.třídě nejsou schopny přečíst čtyři řádky textu a jsou vlastně na úrovni školy zvláštní. Pokud hromadně prosadíme inkluzi těch, co se učit nechtějí, s těmi, co by se učit chtěli, dostaneme se do situace, že budeme mít dvojí školství: státní s malou kvalitou, protože škola musí přijmout každého žáka, a soukromé, které bude brát žáky normální a nadané. Tím degradujeme státní základní školy a vytaháme peníze z kapes rodičů, protože jim jiná alternativa než soukromé školy nezbude. Je mi budoucích rodičů líto. Když toto vidím, přikláním se i k názoru, že by bylo vhodné testovat žáky 9.tříd, zda zvládli určité nepodkročitelné minimum, aby dostali závěrečné vysvědčení, ukončující základní povinnou docházku. když vidím děti z Třídy 8.A, mám dojem, že 2/3 žáků by toto testování nezvládlo.
Napadá mne ještě jedno: má jednička na vysvědčení z této školy stejnou hodnotu jako jednička z jiné školy? Mají tyto děti stejné znalosti jako děti ze školy vedlejší? To, co bylo vidět v dokumentu, tomu opravdu nenasvědčovalo.
 Mystik 173 
  • 

Re: Jak dopadá inkluze v praxi 

(8.12.2014 11:29:27)
Známky na této škole jsou dávány takřka zadarmo. Škola, třída, ve které je zcela běžné, že žáci v hodině jí, pijí, leží na lavici, tančí, do výuky jich dorazí cca 1/3 až maximálně 1/2... taková škola nepřipraví řádně své žáky k dalšímu studiu, či přechodu do učilišť. Jsou dva názory. Jeden většinový říká, že učit na těchto školách je velmi stresující a náročné. Druhý názor je ten, že učit se tam dá, jen si člověk musí přiznat, že žáky prakticky nic nenaučí. Potom bude mít klidné spaní a bude dostatečně rezistentní vůči výše popsaným projevům "zájmu" žáků něco dělat. Vědomosti žáků podobných škol jsou na úrovni žáků maximálně 1. stupně ZŠ. Je možno více očekávat od politiků, kteří v PS a Senátu mnozí sedí od roku 1990 a už dávno ztratili sebemenší vazby na reálný svět. Jeden z nich je v současnosti premiérem země.
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak dopadá inkluze v praxi 

(8.12.2014 12:19:33)
inkluze by snad i možná byla, ale za předpokladu, že by ve třídě nebylo víc než 15 dětí a byl k tomu asistent a učitel by měl polovinu hodin v celém úvazku, protože příprava na takovou hodinu trvá nesrovnatelně dýl než na normální hodinu v normální třídě

co se týká známek - ono stačí podívat se na výsledky přijímaček na víceletá gymnázia - jedno děcko má plný počet bodů za vysvědčení na základce, což znamená, že mělo v posledních dvou letech samý jedničky, toto děcko má pak u přijímaček minimální počet bodů z testů
a druhý děcko má sice téměř maximální počet bodů v testech, ale za výsledky na základce má třeba polovinu bodů, protože z náročnější školy nemělo samý jedničky
ale ty rozdíly byly, jsou a budou, zvlášť dokud budou známky na vysvědčení brány jako třetina bodů k přijímačkám
 Hanina 
  • 

Re: Jak dopadá inkluze v praxi 

(8.12.2014 12:40:46)
Yuki, mám dotaz: proč budeme těm, co se učit nechtějí, dávala učitele na 15 dětí? Pardon, těm stačí učitel na 50 dětí, protože se stejně učit NECHTĚJÍ!!! Dejme učitele na 15 dětí intligentních, státu se to bohatě vrátí. Dokud totiž bude příjem ze sociálních dávek vyšší než z práce, je jakákoli snaha vzdělat nevzdělavatelné blbce kontraproduktivní. Pokud bude příjem z práce vyšší, budou se i rodiče zajímat o to, jestli děti do školy chodí a co v ní dělají.
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak dopadá inkluze v praxi 

(8.12.2014 14:14:11)
je tu trochu špatný systém, trochu dost špatný systém

děcka se učí pro známky, ale nemají na to, je zbytečný si nalhávat, že se každý děcko naučí, nenaučí, prostě když má někdo iq 80, tak se fakt nenaučí.
ale i toto děcko by mohlo dojít tam, kde má svý hranice a o malinko dál, jen proto, aby zažilo pocit úspěchu, aby mělo radost z toho, že něco dokáže, prootže to je jediná cesta ke zdravýmu sebevědomí, a dokud nebudou děti a lidi obecně sebevědomí, zdravě sebevědomí, tak budou v depresích, budou se chovat násilně a zle,

ven si v první třídě děcko , kterýmu škola moc nejde, po ´krátké době začne být agresivní, brzo mu to zůstane jako charakteristika "ten otravnej/agresivní/ten co vyrušuje" a on už se tak chová pořád

zato když mu v té první třídě sice nejde čtení, ale krásně maluje a ty mu vnutíš čtení přes to malování, on to čtení zvládne, i když to dýl potrvá, bude mít radost sám ze sebe a nebude mít tuto nálepku neschponýho, zlýho, zlobivýho, on sám bude spokojený a bude se třeba jednou život jako dělník u pásu nbeo popelář, ale bude psychicky vyrovnaný

už proto považuju za nutný alternativní školy, aby děcka neměly všechny stejný podmínky, aby se učili podle svých schopností a svýho tempa, protože ti pomalí a míň schopní potřebují taky být úspěšní

dnešní doba je strašně rychlá a dravá a každý na to fakt nemá, dřív byli lidi spokojení i jako dělníci a nebo zemědělci, životu rozuměli, ve škole nebyl žádný stres a ti lidi byli schopní zakládat rodiny a postarat se o ně, i když neměli vzdělání, tak proč to teĎ všem nutit stejně?
 Naďa + 3 
  • 

Re: Jak dopadá inkluze v praxi 

(13.12.2014 7:10:07)
Mám tři děti v pěst. péči....romské, poloromské. Nebudu teď řešit to jak pozadu byly v době kdy postupně přišly k nám do rodiny. Nejstarší vše dohnal, inteligence opravdu vysoká, hudební talent. Porucha pozornosti a neurologický nález. Z toho velké problémy s grafomotorikou. Základní škola hned vedle našeho domu ho ani za nich nechtěla přijmout a nutili nám speciální školu, nebo alespoň jejich program....takzvaně pro pomalejší děti. Protože je srpnový, a hlavně sociálně byl na školu nezralý šel o rok později. Samozřejmě do jiné základní školy. Tam respektovali jeho zdravot. problémy. Takže v psaní měl určité úlevy. Diktát psal jako jiné děti a na 1 ale učitelka na něj čekala. Měl celou dobu samé jedničky, dělal několik oborů v hudební škole. Na poslední rok musel do jiné školy, zastupitelé malou školu zrušili z ekon. důvodů. Ukázalo se, že naše škola byla velmi dobrá....na střední byl velký rozdil co uměl např. v agličtině ...jako by devátou třídou neprošel. V deváté třídě měl vyznamenání, nejlepší v testování žáků devatých tříd z češtiny, a mezi nejlepšími z matiky i z agličtiny. Žádné gymnázium, které nám nutili pedagogové nechtěl ani vidět. Jen konzervatoř......ted je v druhém ročníku konzervatoře. Tady jeho začlenění s zdravot. problémy bylo velmi dobré. Dcera bohužel má opravdu mentální postižení, nízké iq....lehce nad 50. Nikdo její vstup do ZŠ nedoporučoval. Pouze PPP....prý jí dává šanci. Přitom těch zmiňovaných 80 iq je tak na horší průměr projití základní školy...Žádné začlenění nemohlo nastat. Neměla v počátku ani žádnou integraci, škola peníze, učitelka možnosti ...při 30 žácích. Ale nejhůř na tom byla s dětmi.....smáli se jí, byla ta nejhorší ve všem i horší než vietnamský kluk, který neuměl česky. V listopadu měla i horečku v neděli večer. Škola i my jsme žádali na sp. ped. centru a lékařů vyšetření. O žádné začlenění ani s asistentem jsme neusilovali. Rádi jsme ji přeřadili do speciální školy, kde získala určité sebevědomí, naučila se opravdu základy...číst ve 3 třídě např. ale hlavně sobě rovné žáky a kamarády. Myslím, že mentální začlenění do základ. školy je opravdu velmi těžké.....Nejmladší syn má těžkou vadu řeči, disfázii, ale je integrovaný do ZŠ, krásně čte, udělal obrovký pokrok a nemá pocit nějakého vyčlenění z kolektivu. Zatím po první třídě měl samé jedničky.
 Yuki 00,03,07 


Re: Jak dopadá inkluze v praxi 

(8.12.2014 14:15:35)
ještě jedna věc - když v tch 15 dětech bude 2 nadprůměrní a 2 úplně "blbí" ,ael třeba dobří muzikanti, proč ne? každý se může projevit a vzájemně se naučí toleranci a spolurpáci

taky ten inteligent pochopí, že bez toho, kdo neumí dobře počítat, si třeba neopraví kolo - o tom to má být
 pet + A+D+G+J+M 


a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 16:02:11)
Vždyť děti školu nepotřebují. Děti, které mají naplněny primární potřeby (pocit bezpečí a přijetí, jídlo, teplo ...), se úžasně rozvíjejí i bez donucování - viz nedávný rozhovor s Naomi Aldort, či názory Petera Graye. Je to současná společnost a hodnotový systém, který nutně potřebuje změnu. Díky bohu, že existují školy jako Summerhill, Sudbury Valley a Solvik a čím dál více se o nich píše! Děti napodobují do puntíku své vzory - v první řadě rodiče. Čím lepším vzorem budeme a čím více svobody dáme dětem, tím snáze a rychleji se naše společnost uzdraví.
 nordica 


Re: a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 16:43:29)
Pet, jestli si fakt myslíš, že děti školu nepotřebují, tak Ty zase potřebuješ trochu zdravého rozumu.
 ninja 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 21:27:22)
No takovou, kterou teď dostávají od státní "vzdělávací soustavy", fakt nepotřebují.
 Mystik 173 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 16:45:42)
Áaaaa, další alternativní děvče. Takový svět by nebyl k žití. Všichni by měli jen svá práva a žádné povinnosti.
 ninja 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 21:31:46)
Právě naopak, takový svět by byl mnohem víc k žití, než to, co máme tady. Byli by tam totiž (také) i dospělí, vzdělaní a moudří lidé, a ne jen přerostlí puberťáci.

Tento svět není k žití. :-(
 pet + A+D+G+J+M 


a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 16:02:12)
Vždyť děti školu nepotřebují. Děti, které mají naplněny primární potřeby (pocit bezpečí a přijetí, jídlo, teplo ...), se úžasně rozvíjejí i bez donucování - viz nedávný rozhovor s Naomi Aldort, či názory Petera Graye. Je to současná společnost a hodnotový systém, který nutně potřebuje změnu. Díky bohu, že existují školy jako Summerhill, Sudbury Valley a Solvik a čím dál více se o nich píše! Děti napodobují do puntíku své vzory - v první řadě rodiče. Čím lepším vzorem budeme a čím více svobody dáme dětem, tím snáze a rychleji se naše společnost uzdraví.
 Hanina 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 16:47:54)
Plácáš nesmysly. Dítě se může úžasně rozvíjet možná v předškolním věku. Já mám třeba VŠ, ale jsem schopna zajistit dítku zprostředkování znalostí maximálně tak z 1.stupně ZŠ, na znalosti 2.stupně nemám (už si třeba nepamatuju matematiku, fyziku nebo chemii). Pokud chci, aby moje dítě mělo kvalitní vzdělání a v životě se dobře uplatnilo, pak chci - když vidím, že na to má buňky - aby vystudovalo VŠ. Jenže maturitu mu nikdo nedá na základě mého jásání, jak je dítko šikovné, a VŠ titul už vůbec ne (možná tak na plzeňských právech). Takže moje děti třeba školu potřebují.
 ninja 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 21:53:04)
Existuje názor (a měl jsem dojem, že mezi homeschoolery je rozšířený, ale mohu se mýlit), že dítě se má vzdělávat doma do konce prvního stupně, a pak jít na osmileté gymnázium.

Snad není předmět (s výjimkou ovčanské nauky, ale to je jedině dobře), který bych nebyl schopen učit dítě v rozsahu základního školství. M, F, Ch, Z a snad nějaké ty jazyky i v rozsahu gymnaziálním, většinu chemie a rozsáhlé části fyziky pak i vyskokoškolském. A pak spoustu předmětů, které se v podstatě neučí: Logiku, psaný i mluvený projev, typografii, analýzu a zpracování dat. Praxeologii. :-) Akorát se zpěvem by to bylo horší. :-)

 Hanina 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 22:02:32)
Tak se podívej na dokument Třída 8.A a představ si, že by ty děti tam neučili učitelé, ale rodiče. Rodiče pologramotní na samé hranici gramotnosti, co by ty děti naučili? Možná čučet na telku a hrát hry na mobilu. Je tam 16-která dívka, těhotná. Proč je 16-letá dívka v 8.A? Pravděpodobně 2x propadla, protože víckrát jí to systém neumožňuje, i kdyby měla koule shora dolů, prostě postoupí, ale bohužel znalosti nemá. Má na to, aby svoje děti učila v homeschoolingu do 15 let? Cha, cha, chááá, sama sotva přečte čtyři řádky textu. Uvědom si, že i tito lidé žijí mezi námi. A jim by ta škola měla a mohla dát šanci. ne každý má totiž schopnosti na to, aby mohl svoje (natož pak třeba i cizí) děti učit a něco naučit.
 ninja 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 22:11:48)
No tak samozrejme, ze homeschooling ani unschooling není vhodný pro úplně všechny lidi. Bohužel tito jsou většinou tací, pro které není vhodná žádná forma vzdělávání. A současná forma státního dirigistického školství způsobuje, že takových lidí přibývá.

A dále -- kdo dal státním dirigistům právo, aby se -- snad! -- o něco málo možná trochu zlepšil osud sotva pěti procent populace, když si vinou tohoto opatření musí 80 procent lidí projít devítiletým peklem?!?
 nordica 


Re: a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 22:59:34)
Ninjo, Ty jsi fakt zažila nějaké "devítileté peklo" ? Jaké máš, prosím, vzdělání dnes? (fakt mne to zajímá). Nebo sázíš na "nevzdělávání" ? Právě názory takových pomatených Lesan mají za následek, že se tady vše v p... obrací.
 ninja 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 2:16:54)
Ano, základka byla peklo. Ano, základka nic nenaučila. Gympl byl z hlediska lidského nesrovnatelně lepší, ale nebýt intenzivní práce rodičů, na vysokou bych se nejspíš nedostal. Zpětně hodnotím polovinu přednášek na vysoké jako katastrofální (a ne, nebyla to plzeňská práva). Postgraduální studium bylo o něco málo lepší, ale to bylo už po listopadu, a tu úroveň zvedali i zahraniční přednášející. S dnešními odbornými školeními to nesnese srovnání (i když je pravda, že tato školení bývají poněkud dražší, ale takový je holt zákon nabídky a poptávky).

Takže jsem si odseděl nějakých 9000 hodin v instituci, která mi přinesla velmi málo, ale vzala hodně. Její práci museli suplovat rodiče. Spoustu věcí mě naopak naučila blbě, takže jsem se později musel přeškolovat, případně je neumím dodnes. Trauma z matematiky mi vydrželo až do obhajoby disertační práce.

V životě jsem potkal hodně lidí, které školství semlelo, z některých se staly trosky, jiní žijí své ustarané a nespokojené životy na podpoře nebo malý kousek nad minimální mzdou, ještě další ztratili schopnost logického uvažování. Většině z nich by svobodné vzdělávání pomohlo, ti zbývající by aspoň byli schopni prožít své životy šťastni, a to není málo.

Technická (gramatická), nepodstatná: Sice jsem ninja, ale shinobi, nikoli kunoichi. :-)
 Hanina 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 8:10:10)
Takže tebe učili rodiče i na střední? Máš nějaké postižení? U mně třeba rodiče už od základky ani nevěděli, že nějaká škola existuje. Měli svých problémů dost se zajištěním chodu rodiny. Škola byl MŮJ problém, učit se, psát domácí úkoly a tak. Styděla bych se svými problémy zatěžovat ještě rodiče.
 nordica 


Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 9:29:32)
Ninjo, těžko z Tvých výkřiků tady poznat, jakého jsi pohlaví, takže to se Ti tedy omlouvám, Pokud jsi ale musel mít pomoc rodičů na střední, řekla bych, že jsi tam prostě nepatřil, dítě, kterému musí rodiče pomáhat se studiem na střední škole!! zjevně nemá studijní předpoklady a lépe by mu bylo někde na učńáku,. A jestli pro Tebe už základka byla peklo, tak je situace vcelku jasná. Aby Tě někdo táhl celým studiem, to si snad děláš legraci. Přehnané rodičovské ambice možná? Leccos v Tvých argumentech to ale vysvětluje.
 Yuki 00,03,07 


Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 11:26:29)
nordico, myslím, že ninja může být klidně případ dítěte s dys, což se na některých školách za minulýho režimu opravdu nebralo v úvahu
a dítě s dys není blbý!!! ale v tehdejší škole bylo z(a)tracený.
Měla jsme spolužáka, který byl jasný dyslektik, končili jsme školu v roce 1990, takže na přelomu režimů, a tento kluk se absolutně nesetkával s pochopením učitelů na ZŠ, my, spolužáci, jsme měli víc pochopení než učitelé, bránili jsme ho, že nemá nahlas číst, že mu to nejde, ale učitelé ho schválně nechávali číst, za trest, pro pobavení - je to sprostý, ale je to tak
Ten kluk pak šel na střední školu s maturitou, má ji, ale měl na víc. Jen by to znamenalo péči školy nebo rodiny, a to neměl.

můj syn je dys -všechno, ale je to matematik. Má tzv. dvojí výjimečnost - výborný matematik, ale dys k tomu. Nevěnovat se mu, nepomoct mu, skončil by jako neschopný někde na učňáku. Má ale podporu nás i školy a zvládá svoje potíže, dohání všechno, je premiant už i v češtině, ale umím si představit, jak by to bylo dřív. A kdybych já sama věděla, že má děcko na víc, ale škola ho sráží, taky bych mu pomáhala, kde se dá, aby využil to, v čem je dobrý.

jiný příklad - profesor Hejný, je to matematik, kterýmu nešla na základce matematika, jeho otec ale věděl, že má logický myšlení a přesvědčil ho, že matematiku umí a zvládne a učil ho doma svou metodou, kterou teĎ profesor Hejný předává dál

takže to, že někdo potřeboval pomoc zvlášť za dřívějších časů neznamená, že to byl hlupák, ani že by se měl stydět, za dyslexii kdyby se měli lidi stydět, stydělo by se jich opravdu hodně
ale kdo se s tím nesetkal, ten to nepochopí
 nordica 


Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 14:20:04)
Yuki, může být, ale tuto ninjovu argumentaci nechápu:

"A dále -- kdo dal státním dirigistům právo, aby se -- snad! -- o něco málo možná trochu zlepšil osud sotva pěti procent populace, když si vinou tohoto opatření musí 80 procent lidí projít devítiletým peklem?!?"


Takže proto, že ninja měl - možná - nějaké dys, tak tady tvrdí, že pro 80% lidí je základka devítileté peklo ??? Jako že když to nešlo mně, tak to nejde 80%?
 Yuki 00,03,07 


Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 14:22:10)
každý vidí svět podle sebe, navíc kdo je neúspěšný, má většinou i neúspěšný kamarády a nevidí průměr, ale jen ty kolem sebe a pak těch pár, kteří jsou úspěšní tak, až to těm neúspěšným vadí - trochu krkolomně, ale třeba to jde pochopit :)
 ninja 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 22:20:52)
No tak já si na neúspěch nemůžu stěžovat, to ale neznamená, že budu zavírat oči před tím, jak jiní po cestě padli. A taky před tím, jaké to stálo úsilí, v mnoha aspektech mnohem větší, než bylo nutné. A že (základní) školství k tomu nepřispělo zrovna hezky.
 ninja 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 22:13:47)
Tentokrát je chyba na straně vysílače. Podstatou sdělení bylo "osmdesáti procentům populace základka nevyhovuje, pro mnohé z nich je to peklo." Za nepřesné vyjádření se omlouvám.

Kolik je těch, kteří to opravdu těžce nesou, a na kolika z nich to nechá trvalé následky, těžko přesně určit, protože selektivní paměť bohužel u většiny lidí vymaže vzpomínky nevyhovující jejich aktuálnímu světonázoru, a upraví vnímání minulosti tak, aby tomu světonázoru odpovídalo.
Můj soukromý odhad -- založený na pozorování okolí, nikoli na tom, co okolí o sobě tvrdí -- je kolem dvaceti procent, vzorek ale může být ovlivněný kvalitou základky, kterou jsem... hmm, absolvoval.

Že jsou lidé dnes v životě více nešťastni, než šťastni, se dnes tak nějak všeobecně připouští, hodně si na tom přihřívají polívčičku různí antikapitalisté. Že by na vině místo kapitalismu mohlo být (převážně) základní školství, to si je ochoten málokdo připustit, protože myšlenka je to hrozná, a proto ji vědomí vytěsní.
 katka+synek2007 


Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 20:43:48)
To je přesně ono. Taky jsem na základce procházela peklem, taky mi pomáhali rodiče. Dys tam tedy nebylo, zato porucha pozornosti. Nevěděla jsem co se děje ve škole, při čtení učebnice či sešitu jsem nevěděla, co je tam napsané i když jsem to četla desetkrát. Přitom jsem ve svém oboru zájmu studovala encyklopedie. Alternativní vzdělávání a pochopení okolí by pro mě tehdy bylo zlaté.
 ninja 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 22:00:16)
Možná nepatřil, možná neměl studijní předpoklady, kdo to rozhodne? Úředník s IQ polovičním, než mám já, který každému dítěti nalinkuje životní dráhu od kolébky do hrobu?

Nějaký problém ve mě nepopírám (konkrétně to nejspíš bude malá schopnost učit se nestrukturované informace, já musím věci chápat, aby se mi dobře pamatovaly), jen trvám na tom, že školství má problém taky a mnohem větší. Pokud nějaké téma není škola schopna naučit během mnoha hodin, a pak to doma pochopím během dvaceti minut, je se školou něco špatně.

(A chce-li někdo mocí mermo hodit kamenem, prosím -- já se chodil radit za otcem ještě na vysoké! Jenomže tam existuje důkazní materiál, že přednášející kupříkladu ty Maxwellovy rovnice vysvětlil blbě, protože příslušnou úlohu pak na písemce u zkoušky nikdo jiný nedopočítal.)

Jo a ta základka byla peklo především z lidského hlediska, to, že nenaučila, už byl minoritní problém. Vinou základky jsem se stal cynikem par excellence, a dalších dvacet let jsem to pak odbourával.
 Yuki 00,03,07 


Re: a proč vůbec škola? 

(9.12.2014 22:15:27)
ne nadarmo se říká, že hloupýmu děcku škola může pomoct, ale chytrýmu většinou uškodí
 pet + A+D+G+J+M 


a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 16:02:12)
Vždyť děti školu nepotřebují. Děti, které mají naplněny primární potřeby (pocit bezpečí a přijetí, jídlo, teplo ...), se úžasně rozvíjejí i bez donucování - viz nedávný rozhovor s Naomi Aldort, či názory Petera Graye. Je to současná společnost a hodnotový systém, který nutně potřebuje změnu. Díky bohu, že existují školy jako Summerhill, Sudbury Valley a Solvik a čím dál více se o nich píše! Děti napodobují do puntíku své vzory - v první řadě rodiče. Čím lepším vzorem budeme a čím více svobody dáme dětem, tím snáze a rychleji se naše společnost uzdraví.
 nordica 


Re: a proč vůbec škola? 

(8.12.2014 22:57:17)
Pet, umíš něco jiného než tady tapetovat pořád dokola tyhle hlouposti? Nějaká vlastní myšlenka nebo reakce na ostatní by nebyla? Nebo předvádíš vysledek nevzdělávání ve škole?
 Lia 
  • 

Re: a proč vůbec škola? 

(11.12.2014 17:53:18)
Hlouposti? Jestli to vidíš takhle, tak je to velice smutný. Já s ní souhlasím do puntíku a vlastně mě udivuje, jak moc jsou lidi v tomhle ohledu zaslepený.
 Myss 


Re: a proč vůbec škola? 

(17.12.2014 15:34:19)
Jasně,taky se můžeme vrátit do lesa,postavit si přístřeší jako Robinson Crusoe,chovat domácí zvířata,pěstovat obilí,péct chleba.....a co ne?K čemu nějaká škola,vyjadřovat se můžeme skřeky a posunky...

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.