| connie3 |
 |
(18.11.2014 9:29:42)
jestli zrovna Skandinávie má sloužit jako zářný vzor vzdělávání. Neznám sice systém ve Švédsku či Dánsku, ale toto mi vykládal kamarád o Norsku: vzdělávací systém je tam údajně velmi měkký, nastavený tak, aby jej zvládl co nejvyšší počet lidí. A od toho se odvíjí i kvalita vysokých škol, často velmi mizerná. Kamarád je matematik, fyzik, pracuje ve výzkumu, výšku dělal v ČR, postgraduál v Německu. Když svým norským kolegům předvedl, co všechno se musel naučit, aby dosáhl svého vzdělání, málem z toho padli do vývrtky - v Norsku by mu prý stačilo sotva polovic. A co je tedy důležitější? Kvantita, nebo kvalita?
|
| Winky | •
|
(18.11.2014 10:01:50)
severský systém škol neznám, zde tedy nemohu soudit.
ALE - jsem zásadně proti tomu, aby byly všechny základní školy STEJNÉ, tj. učit a naučit všechny všechno stejně jak navrhuje autor článku. Ano, cíl má být takový, že každý obsáhne minimální ZÁKLAD. Ale zda konkrétní škola něco přidá, jakým způsobem k cíli dojde a jak svou výuku pojme, tam se přimlouvám za různorodost. Protože různí jsme, každé dítě se učí jinak rychle, a hlavní není pouze ZNALOST, ale také CHUŤ SE UČIT. A o tu chuť děti přijdou, pokud nároky na ně kladené jsou příliš měkké, pokud se opakuje dokola po dvacáté to samé, protože někteří ze třídy stále nechápou (a třeba bohužel nemají kapacitu na to, aby pochopili). Takže těm pomalým to příliš neprospěje, a těm kteří by se učili rádi také ne.
Nechci působit jako elitář, jen chci, aby rodiče měli možnost volby JAK jejich dítě bude vzděláváno a mohou být určitým způsobem odpovědní za to, aby dosáhlo onoho požadovaného základu, je také na místě přiznat, že ani dnes ho všichni nejsou schopni dosáhnout, takže vytvořit i jinou platformu vzdělávání pro ty, kteří daný základ sice nepojmou, ale výchovně na ně působit lze, a mohou se naučit praktické dovednosti pro život.
S tím odrazem chování společnosti v chování dětí bohužel souhlasím, míra agresivity a vulgarity už na prvním stupni ZŠ mi přijde neuvěřitelná, pedagogové jsou v tomto bezzubí a rodiče jaksi neúčinní (mohou působit doma - otázka je, zda to dělají - ale ve škole ne). Nejsem přítel represí, jsem ráda za stav svobodného vyjadřování, ale jak zajistit ve škole uctivé prostředí bez agrese a nechutné vulgarity, to nevím.
|
| Jajapta | •
|
(18.11.2014 10:27:30)
Winky, přesně. Já taky hlasuju pro rozdíl ve vzdělávání už na základní škole. Je přece rozdíl mezi dítětem, kterému se rodiče věnují, čtou si s ním pohádky, učí ho drobné dětské dovednosti, sportují nebo s ním tvoří, a dítětem, na kterého rodiče doslova a do písmene kašlou. Zářně je to vidět na seriálu ČT Třída 8.A. Ty děti tam třeba nejsou hloupé, ale neskutečně zanedbané ze strany rodiny. A tak se v 8.třídě učí to, co měly znát už někde v 5.třídě. To fakt chceme, aby se všechny děti dostaly na takto nízkou úroveň? Jak jim pak chceme vštěpovat, že se neučí pro známky, ale prosebe, aby něco uměly a uplatnily se na trhu práce? Tito pologramoti se budou schopni maximálně vyučit, při jejich přístupu ke vzdělání to bude maximum. kde pak budou lékaři, inženýři, učitelé? Vždyť nastavením jediné a rovné lajny bychom dospěli maximálně k debilizaci tohoto národa! NE, já chci, aby bylo školství rozdílné a aby se velká pozornost věnovala ne těm, co je jim vzdělání u zadele, ale těm, co na to psychicky mají a co se vzdělávat chtějí. Já vím, že mě teď napadnete, ale na co jsou v této třídě 4 dospělí vyučující? Dejme je k dětem chytrým, co se vzdělávat chtějí, společnosti se to bohatě vrátí!
|
| Clary |
|
(18.11.2014 14:30:28)
Souhlasím s Winky i Jajapta.
Ještě chci dodat, že bychom již konečně měli přestat opisovat z východu nebo západu a věřit si, že jsme tak dobří, že školský systém můžeme vypracovat svůj a kvalitní.
A druhá věc - v článku se pořád mluví jen o integraci nějakým způsobem znevýhodněných "postižených" dětí. Ale nikde se nemluví o dětech nadaných, chytrých. Ty se musí nejméně 1. stupeň (než mají možnost odejít na 8leté G) jen přizpůsobovat těm "pomalejším" a ve svém rozvoji jsou bržděny a stagnují. Není v každém městě možnost výběru ZŠ pro nadané děti.
|
| connie3 |
|
(18.11.2014 14:47:28)
Winky, Jajapta: jo, naprosto s vámi souhlasím. Já jsem sice vypíchla jen jeden bod, tj. severské školství, protože mě rozčiluje, že se pořád plácá o tom, jak mají výborné systémy. Proboha proč? Že tam naskakují tendence změkčit osnovy natolik, aby se v pohodě prošlo? Jenomže to bude potom z vysokých škol vycházet množství zamindrákovaných pseudointelektuálů a úředníků, zatímco o dobrého řemeslníka nezavadí. A ti skutečně nadaní budou znechucení a budou mít jen málo motivace se pořádně učit a někam to dotáhnout. Fakt nechápu, proč se pořád opičit po někom a neudělat systém, co by seděl tady, ve střední Evropě. A stejně jako vám mi chybí diferencované školství. Těší mne velmi, že se konečně řeší děti a studenti různým způsobem postižení, že je jim umožňováno mít své asistenty a docházet normálně do škol - to je v nejlepším pořádku. Ale citelně mně chybí školy a programy pro skutečně nadané děti, které se učit chtějí a baví je to - a kdyby je zdejší systém neustále nezprůměrovával, byly by mnohem dál. A navíc zaujaté a zaměstnané dítě nemá čas na vymýšlení blbostí.
|
| Jajapta | •
|
(18.11.2014 15:07:20)
connie3, já se právě děsím nápadu, že by se měly zlikvidovat praktické (dříve zvláštní školy) a tyto děti zařadit mezi děti ostatní. Budeme integrovat neintegrovatelné? I blbec pochopí, že na jabloň se nedá naroubovat hruška a už vůbec ne švestka. Budeme se tady mazat s dětmi, které o nějaké učení nestojí a jejich rodiny taky ne? Proboha, proč?? Pokud se učit CHCEŠ, tak choď do školy a v ní sekej latinu! Co víc můžeme pro další generaci udělat, než mít školství zadarmo? A přesto se tu objevují lidi, co jim to je ještě málo, ve škole musí být asistent a pak psycholog a ještě pomocník a kdoví kdo ještě. Mají asistenty nadané děti? Právě ty by je potřebovaly! Jenže k tomu je třeba, aby člověk, který má nějakou školu, taky jako dospělý měl i práci. Situace, kdy je nezaměstnaných spousta maturantů, je na kočku, protože to odrazuje děti od toho, aby se učily. Dál by bylo dobře, kdyby bylo za práci víc, než kolik mají různé rodiny na dávkách. To je další demotivace. Proč by se dítě z rodiny, kde jsou oba rodiče na sociálních dávkách, cokoli učilo, když si stačí nasekat xx děcek a povykovat o dyškryminaci? A podotýkám, že se to netýká jen Romů, ale i chudých bílých. Chodit do školy a učit se se prostě MUSÍ VYPLATIT!! Pokud se to nevyplatí a masy lidí na dávkách porostou, těžce na to dojedeme.
|
| Clary |
|
(18.11.2014 15:21:23)
|
|
| connie3 |
|
(18.11.2014 20:52:40)
Jajapta: ale já souhlasím - chození do školy se prostě musí vyplatit. A určitě jsem svým příspěvkem nemyslela to, aby zanikly speciální školy a vše se integrovalo na běžných základkách. To už by nebyl systém, ale hrůza. Nicméně existují děti, jejichž postižením např.není snížené IQ, ale různé poruchy učení, pohybové a jiné handicapy - a pro tyhle děti je asistent spásou. Právě proto, že jim umožní zapojení do běžného typu výuky. Tyhle děti se totiž v minulosti (špatně diagnostikované) taky posílaly do zvláštních škol, a přitom tam neměly co dělat.
|
| Jajapta | •
|
(18.11.2014 21:02:42)
Já vím, já tam pracovala. Taky se tam dostaly děti s normální inteligencí, jen třeba hyperaktivní, se kterými nechtěla normální škola pracovat, protože rušily při výuce. Ale většina z nich měla rodiče, kterým to bylo šumafuk. Na druhou stranu jsem se tam setkala s dětmi, jejichž inteligence byla hluboce podprůměrná, byly na nevzdělavatelné a na hranici vychovatelnosti, ale rodina s nimi pracovala a v rámci jejich inteligence s nimi dokázala doslova zázraky. Jen bohužel těm dětem nebylo "shůry dáno", tak stejně skončily v ústavu sociální péče, jen až po ukončení povinné školní docházky.
Ono by taky bylo třeba, aby PPP nerozdávaly handicapy na počkání. Dítě se neučí a rodina na něj dlabe? Tak mu dáme dys- a jsme z obliga. Zažila jsem děti, které měly normální inteligenci, ale rodina na ně těžce dlabala, takže jejich výsledky byly na hranici normální škola - specka. Pak se možná vyučily, některé ani to ne, na maturitu neměly a taky ji hodně z nich neudělalo, protože ten základ ze základky prostě chyběl. Za to bych ty rodiče doslova střílela, protože za to nemohla škola, ale jen a pouze rodiče. Péče a dohled rodičů dělá fakt moc.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Mata_ |
|
(18.11.2014 23:09:07)
Školy stejné pro všechny - jen to ne, to už jsme tu měli. Proč je v Čechách takový problém dát nadaným více učiva a těm pomalejším méně, ve výsledku se naučí všichni více.
České školství jde od desíti k pěti - přibližuje se severskému, tj. nikdo nic neumí. Mám v okruhu svých známých několik bývalých VŠ učitelů; všichni odešli s tím, že je katastrofa, co dnešní maturanti umí; čerství bakaláři zvládají to, co jsme my uměli při nástupu na VŠ. Musí-li mít 60 % populace VŠ vzdělání, pak úroveň musí jít dolů, průměrná inteligence se nezvýší výnosem ministerstva. Státní maturity aspoň ukázaly, jaké jsou rozdíly v "hodnotě" maturitního vysvědčení.
Žijeme v NL právě kvůli školství. Zdejší systém mě původně připadal šílený, ale dneska na něj nedám dopustit. Děti jsou 4x týdně ve škole do půl čtvrté, ale neznají domácí úkoly, v době vyučování si chodí hrát na školní hřiště. Snad u každé školy najdete houpačky a nějakou tu průlezku pro malé; branky a koše pro větší školáky.
Do školy tu chodí od 4. narozenin (povinně od 5.). Na většině škol jsou třídy pro "předškolní děti" smíšené - tedy 0., 1. a 2. třída. Ti malí si převážně hrají, starší už dostávají úkoly. Starší pomůžou malým, nikdy se nesejde parta "vykulených prvňáčků". Do třetí třídy (česká 1.) jdou děti, které jsou připravené. Učitelé je znají a leckdy pošlou pětileté dítě dál a jindy si dítko dá ještě rok navíc v "předškoláčcích". Mnohem častěji dítě "zůstane sedět" = propadne. Prostě nemá smysl ho hnát dál, pokud nezvádne základy. Mnohem více se zde zapojují rodiče, chodí do školy běžně pomáhat. Někteří nárazově při akcích, jiní pravidelně - hlavně se čtením. (trénují čtení v malých skupinkách podle čtenářských schopností s rodičem).
Co se mi líbí nejvíc, je rozdělení dětí podle schopností v zásadě do tří skupin - průměr, rychlejší, pomalejší. Je to ale na jednotlivé předměty. Takže dítě s problémy se čtením může být v nejhorší skupině čtenářské a počítat v nejlepší. A třešnička na dortu - je sada učebnic pro všechny 3 úrovně. Základní učebnice je v zásadě stejná, pracovní sešity jsou různé. Učitel nemusí vymýšlet extra práci, prostě sáhne po pracovním sešitě vhodném pro dané dítě. Holčina je ve třídě s 28 dětmi a jde to. Je to ale o systému, není v silách učitele zvládnout třídu a dělat 3 přípavy. Tady mají "hotovo".
Další, co se mi líbí, je že děti vycházejí ve 12 letech (české 6. třídy). Volí si typ školy - náročnost a zaměření, teprve později specializaci. Oddělí se tak děti od puberťáků. V době, kdy začíná "zajímavé období", jsou už rozděleny. Jsou mezi dětmi s podobnými zájmy a nadáním. To je ohromné plus. Všichni dostanou šanci se naučit hodně v rámci svých možností.
Děti chodí na malou školu - od každého ročníku je jedna třída. Plus mají jednu třídu pro ty pomalejší - tam se scházejí (tuším) 2x týdně. Vytáhnou si děti ze tříd a v malém počtu s nimi probírají to, co je zrovna potřeba a na co by ve třídě nebyl čas. No a ty chytré děti chodí 1x týdně zase do třídy pro nadané. Neučí se tam nic víc, ale učí se myslet, řešit problémy, organizovat. Volí si projekt, na kterém mohou ve své třídě pracovat, jsou-li hotovy s prací.
Systém je úplně jiný, líbí se mi. Jediné minus které vidím je, že si neumím představit rodiče pracujícího na plný úvazek. Ale to tu taky není problém, částečné úvazky jsou běžná věc. V Čechách by to bohužel asi nefungovalo. Ale aspoň různé verze učebnic by byla úžasná pomůcka pro učitele a výhoda pro všechny děti.
Vychovat všechny děti stejně se stejnou ideologií v poslušné voly/i-če - tak nějak vidím současný směr ve školství. 
|
| vetvicka | 
|
(24.11.2014 21:07:45)
Jako učitelka bych rozhodně vítala pracovní sešity pro různou úroveň nadání v jednotlivých předmětech. Zní to až neuvěřitelně...
|
|
|
|
V její náručí
Jedna země, jeden králČeská Lípa 
Karneval zvířatPraha 1 
Za Babičkou Boženy Němcové do RatibořicNáchod 
Ondrášova valaškaVsetín 
Il canto del SudHodonín 
Jedna země, jeden král
Karneval zvířat
Za Babičkou Boženy Němcové do Ratibořic
Ondrášova valaška
Il canto del Sud
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)