| Warhammer |
 |
(11.9.2012 13:04:47)
Vyučuji angličtinu v kurzech jako lektorka, takže hlavně dospělé, ale někdy mám i starší děti. Občas mi zůstává rozum stát nad tím, co se ve školách děje. Polovinu hodiny děti zabijí tím, že opisují z tabule slovíčka (aspoň kdyby pančelka pak zkontrolovala, jestli je mají dobře, ale často se je vesele učí i s chybami). Učí pořád lidi, co to pořádně neumí. Myslím si, že pro spoustu prvňáčků je angličtina dost zatěžující předmět, protože v první třídě se učí číst, psát a počítat - tedy to, co potřebují pro celý život a musí to zvládnout dobře. A ještě jednu věc- vím, že angličtina se dost propaguje i pro děti ze školky, ale já bych dodala, že jen pro děti bez logopedických problémů. Ty s logopedickými problémy mají dost starostí s tím, aby správně mluvily česky, natož vyslovovaly anglicky, kde některé hlásky znějí přesně tak, jak je v češtině odnaučujeme.
|
| Winky | •
|
(11.9.2012 18:30:20)
jj, taky jsem doučovala několik studentů a žáků, a taky mi bylo líto, že o angličtině prohlašují, že je to pruda, otrava, pakárna, že to nechápou a že je to těžký. Po cca půl roce společné práce a spoustě "aha-efektů" byli ochotni připustit, že angličtina přeci jen k něčemu je, když ví proč a jak se to učit, když najdou smysl v jejím využití (děti a počítač = využití AJ) a způsob (nemlčet jak ryba když se ho na něco zeptám, ale naprosto jednoduše odpovědět - stylem "jo, ne, jasně, v sedm, nevím, chápu, to je dobře, díky, ahoj". A pak už šly i složitější věci.
Myslím, že hlavním cílem metodického bádání pro učitele jazyků na ZŠ by měla být definice "cizí jazyk je DOVEDNOST, nikoli jen ZNALOST", a s tím by se k výuce resp. jak bylo v článku hezky řečeno "osvojován" jazyka mělo přistupovat. A že každá úroveň této dovednosti je dobrá a užitečná. Sama jsem příznivcem toho, aby se děti nejdříve učily pouze foneticky (cca od těch 6-7-8 let), bez nároků na zápis a čtení, a až později k tomu přijít. I menší děti jsou schopné zopakovat vyslovené složité slovo, které by je v psané formě zmátlo a odradilo. Na druhou stranu si také myslím, že na jazyky není každý úplně talentovaný, a tak bych klidně souhlasila s dvěmi možnými úrovněmi dosaženého výstupu na ZŠ - ti co chtějí a jde jim to by mohli zvládnout více, ti, kterým to jde pomaleji klidně méně, ale zato správně. A druhý cizí jazyk dávala pouze volitelně a ne povinně.
|
|
| Ladka | •
|
(13.9.2012 19:56:46)
Jsem ráda, že konečně čtu od někoho jiného, kdo nedoporučuje pro všechny AJ již od 1. třídy - nebo ještě lépe od školky.
Přijde mi, že dětí, které mají potíže vyjadřovat se v mateřském jazyce přibývá, proč jim tedy tak brzy přidávat další jazyk?
Také nerozumím velkému trendu dávat nadpoloviční většinu dětí do jazykových kroužků. Tato moda přispívá k tomu, že rozdíly mezi dětmi v jedné třídě jsou tak velké, že je velmi obtížné tam učit. A tím víc se pokročilejší děti nudí. Potom opravdu nemají motivaci ve škole pracovat.
Osobně kdybych měla pocit, že je mé dítě nadprůměrně talentované na jazyky, dám ho od druhé třídy na ruštinu, arabštinu nebo třeba čínštinu.
S tím, že učitelé cizích jazyků mají malou odbornou podporu a motivaci, netřeba polemizovat.
|
|
|
Vztah k angličtině je v obou případech (u paní učitelky, která neumí anglicky i u ambiciózního lektora) u dětí naprosto nulový, děti nejsou motivované a anglicky se podle mne alespoň od těchto pedagogů v životě nenaučí. Vztah budou později v dospělosti těžko hledat a budou se AJ přetěžko učit. 
a bylo to v háji. Já sama jsem se začala učit anglicky před takovými 22 roky, do dneška žiju z toho, co jsem se naučila tehdy - u soukromého učitele. Bohužel, pan profesor přestal ze zdravotních důvodů učit a bylo to v háji. Žádný jiný učitel už mi tak nesedl. A protože AJ v práci moc nepotřebuji (sem tam si něco přečíst, a to zvládnu), samozřejmě zapomínám. Nyní si občas koupím film za 50 Kč a pouštím si ho v originále s titulky. A zjišťuji, že po takovém třetím shlédnutí už rozumím mnohem víc. 
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)