| susu | •
 |
(27.3.2012 10:20:56)
Dostalo mě, jak běžná škola vytvořila ze zvídavé holčičky deprimovanou a často nemocnou školačku. To je jako reklama proti bežným pracím prostředkům.
A ten kec o značkovém oblečení je taky dost nesmyslný.
|
| kreditka | 
|
(27.3.2012 10:39:28)
Mě zas dostali řeči o tom že domácí vzdělání nestojí o moc víc než soukromá škola - hezký a kdo si dneska může dovolit soukromou školu? Rodiče makající za podprůměrný příjem asi těžko. Jinak jako reklama na domácí vzdělávání hezký, ale pochybuju že velké procento rodičů by bylo schopno učit své děti doma za sebe můžu říct že já bych toho schopna nebyla
|
| susu | •
|
(27.3.2012 10:43:07)
No, já taky ne, dcera není zrovna ochotně spolupracující dítě.
|
| kreditka |
|
(27.3.2012 10:49:54)
U nás je to naprosto stejné, dokopat dceru k nějaké práci kterou ona nechce dělat je často o nervy, stačí mi každodenní cvičení logopedie
|
|
| Pawlla |
|
(29.3.2012 5:18:41)
"No, já taky ne, dcera není zrovna ochotně spolupracující dítě."
susu,tvoje dcera,která miluje učení,je nadprůměrně inteligentní a i o přestávkách se učí?Kromě toho ji tak velmi škodí,že se musí potkávat ve třídě i s méně inteligentními dětmi,jak jsi psala.To bych naopak řekla,že by se ti domácí vzdělání mělo zamlouvat.
|
| susu | •
|
(29.3.2012 7:30:54)
Vynech osobní útoky, ano? Navíc si pleteš, co jsem psala o dceři a co o sobě.
|
| Pawlla |
|
(29.3.2012 12:39:48)
Osobní útoky vynechávám jen u lidí,kteří sami osobní útoky vynechávají,vím přesně co jsi psala,ano příklady o přestávce jsi počítala ty,ale že by bylo pro dceru dobré,kdyby byla ve třídě jen se stejně inteligentními dětmi jsi psala a taky jsi psala,že si nadané děti s jinými než stejně nadanými nemůžou rozumět.
|
| susu | •
|
(30.3.2012 7:12:46)
Já jsem na tebe teď neútočila. Takže mě vynech. Pak zase budeš tvrdit, že si začínám já.
|
| susu | •
|
(30.3.2012 7:31:50)
Jo, a jen proto, žes neskousla moje názory, na mě míníš útočit pořád dál? To jsi teda fakt tolerantní typ člověka.
|
| Pawlla |
|
(30.3.2012 9:32:14)
Ale zkousla ,jenže si protiřečíš,tak mi to nedalo.
|
| susu | •
|
(30.3.2012 9:35:47)
Tak ti nedalo mě napadat?
|
|
| susu | •
|
(30.3.2012 9:39:13)
V čem si protiřečím?
"susu,tvoje dcera,která miluje učení,je nadprůměrně inteligentní a i o přestávkách se učí?"
Toto psalas ty, já nikde.
|
| Pawlla |
|
(30.3.2012 9:51:49)
Ty jsi psala,že všechny nadané děti,tedy včetně tvoji dcery trpí tím,že jsou ve třídě s méně nadanými dětmi,protože si s nimi nemají co říct,takže pokud teď zase obhajuješ socializaci,tak si protiřečíš.
|
| susu | •
|
(30.3.2012 9:55:30)
Najdi mi, kde jsem psala, že mezi zvláště nadané děti počítám i svoji dceru.
|
|
| susu | •
|
(30.3.2012 9:57:33)
A proč to vytahuješ v článku o domácí škole, kde se nic takového vůbec neřešilo a můj příspěvek byl o nečem úplně jiném?
|
| Pawlla |
|
(30.3.2012 10:21:33)
Přesně tohle se tady řešilo,socializace,potřeba různorodého kolektivu.
|
| susu | •
|
(30.3.2012 10:25:22)
Tady se řešilo, že některé děti(a konkrétně má dcera) moc nespolupracují v domácí výuce a ty ses navezla do mé dcery a do mě.
|
| Pawlla |
|
(30.3.2012 10:42:48)
Ano,překvapilo mě velmi,že dítě,které se rádo učí a komunikuje jen s "chytrými dětmi" jinak trpí,je najednou obtížně spolupracující,v otázce učení,jo mám pocit,že si protiřečíš.
|
| susu | •
|
(30.3.2012 10:47:33)
Najdi mi, kde píšu, že se má dcera ráda učí.
Sorry, ale motáš to všechno dohromady a podsouváš mi věci, které jsem určitě nepsala a ještě na mě útočíš. Tomu se nedá říkat tolerance.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zuzana + kluk04, holčička06 |
|
(27.3.2012 11:09:55)
Mně zas dostalo tohle:
„Školní třída je uměle vytvořená skupina, která těm dětem nic nepřináší"
"Socializace znamená, že s dítětem mluvíme o situacích, které zažilo, rozebíráme, co se přihodilo, co mohlo být jiné, jak reagovat příště. Učíme ho porozumět jeho vlastním pocitům, jeho potřebám a potřebám jiných. Učíme ho znát hranice slušnosti, ale zároveň ho musíme naučit, aby se umělo ubránit manipulaci nebo šikaně.“
Otázka je, kolik toho dítě za celý den zažilo, aby mohlo následovat toto terapeutické sezení s maminkou. Děkuji, nechci mít doma Marťana.
|
| susu | •
|
(27.3.2012 11:15:41)
Jo, to mě dostalo taky. S dcerou si pochopitelně povídám, co ve škole zažila, nicméně mám pocit, že moje návrhy a řešení situací jsou k prdu, páč se jimi dcera stejně neřídí. Ale samozřejmě, jsou i poslušné děti(podle článku tedy), které to dělají.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(27.3.2012 13:24:41)
to mě taky pobavilo. Vždyť každá skupina dětí, kromě snad sourozenencké nebo širší rodiny je "uměle vytvořená" - ať jde o zájmový kroužek nebo o pracovní skupinu.
podle mě je právě ta sociální stránka hlavní hendikep dětí, které jsou vzdělávány mimo školu. zájmové kroužky to plně nenahradí, i když jde také o uměle vytvořené skupinky dětí. Vidím to i v praxi, když k nám přijdou (na gympl) děti z domácího vzdělávání, mají právě s tímto velké problémy. Pokud by mohly být vzdělávány doma až do maturity, měly by stejný problém v dospělosti.
|
| Katka +3 | 
|
(27.3.2012 14:03:59)
Jenomže třeba na tom kroužku děti spojuje nějaký společný zájem. Pravděpodobnost, že tam dítě narazí na kousek, který se tam ostentativně nudí, absolutně nezvládá a mstí se za to tím, že těm zvládajícím ubližuje, je dost mizivá. A s něčím takovým se šestileté dítě prostě vypořádat neumí. Ono to přežije, ale že by ho takováhlwe zkušenost vnitřně obohatila, dost pochybuju.
|
| štěpánkaa |
|
(27.3.2012 16:14:48)
katko, na takový kousek v první třídě narazíš opravdu málokdy to spíš na toto narazí v 6, kdy domácá vzdělávání skončí a nebude si stím (možná) umět poradit. Je to ale samozřejmě hodně individuální.
|
|
|
| Ecim | 
|
(28.3.2012 12:41:39)
"to mě taky pobavilo. Vždyť každá skupina dětí, kromě snad sourozenencké nebo širší rodiny je "uměle vytvořená" - ať jde o zájmový kroužek nebo o pracovní skupinu.
podle mě je právě ta sociální stránka hlavní hendikep dětí, které jsou vzdělávány mimo školu."
Štěpánko 
Mně bohatě stačilo, co se mnou udělalo, když jsem dlouho byla široko daleko jediné dítě v rodině. (Nikoho z toho neviním, rodiče mi z vážných zdravotních důvodů sourozence dlouho nemohli pořídit.)
A z dětství, dospívání i dospělosti si vybavuji okamžiky, kdy přestože doma bylo vše OK, moc jsem se těšila mezi ostatní vrstevníky. (A o dobách, kdy doma OK vše zdaleka nebylo, ani nemluvím.)
|
|
|
| Pawlla |
|
(27.3.2012 14:35:04)
Přesně tak,tomu odstavci taky nevěřím,že je socializace povídání o různých situacích,které mohou nastat je hodně podivný názor.
|
| Ecim |
|
(28.3.2012 12:42:48)
"Přesně tak,tomu odstavci taky nevěřím,že je socializace povídání o různých situacích,které mohou nastat je hodně podivný názor."
Pawllo, na tohle dokonale sedí oblíbená hláška jednoho mého příbuzného, který tvrdí, že SEBELEPŠÍ TEORIE PRAXI NENAHRADÍ.
|
|
|
| Ecim |
|
(28.3.2012 12:37:37)
"Mně zas dostalo tohle:
„Školní třída je uměle vytvořená skupina, která těm dětem nic nepřináší"
Zuzano, tak tohle mě dostalo taky. I když jsem jako matka hodně snaživá, tak VÍM, že skupinu vrstevníků svým dětem nahradit prostě nemůžu. A ve skupině se děti naučí třeba to, že ať přijdou kamkoli, tak všude budou potkávat lidi, se kterými si budou rozumět lépe, a lidi, se kterými si budou rozumět hůř nebo taky vůbec. Kdyby se moje dítě v nějakém kolektivu neadekvátně trápilo, tak podniknu potřebná opatření, ale zavřít se s ním doma bůhví do kdy a namlouvat sama sobě, že moje děti kamarády nepotřebují, protože přeci mají mě... To ani omylem.
|
|
|
| Ecim |
|
(28.3.2012 12:34:30)
"ě zas dostali řeči o tom že domácí vzdělání nestojí o moc víc než soukromá škola - hezký a kdo si dneska může dovolit soukromou školu? Rodiče makající za podprůměrný příjem asi těžko."
Kreditko, před pár měsíci jsem tuším v Týdnu četla článek o přehnaně ctižádostivých dobře situovaných rodičích. Byla jsem z toho tak konsternovaná, že kdybych tehdy bývala sehnala internetový odkaz, tak bych o tom bývala založila i téma. A když jsem tam četla o těch superobětavých matinkách, které se školními dětmi zůstaly v domácnosti a cele se jim věnovaly, tahaly je po všech možných kroužcích, nedokázaly řešit nic jiného než Aniččin kroužek dabingu, Aniččiny tanečky a já nevím co ještě, a vše měly časově promakané tak, aby Anička nedejbože neměla čas si někde na chvilku třeba pohrát nebo popovídat s ostatními dětmi... Tak jsem si říkala, že by ty děti nejspíš měly šanci na mnohem šťastnější dětství, kdyby ty jejich mámy byly okolnostmi nuceny jít do práce a nemít na takovéhle hovadiny čas. A kdyby ty děti sice stíhaly méně kroužků, ale zase by si tam třeba uměly dojet samy, měly čas se někde pobavit s ostatními dětmi a tak.
|
|
|
| Terinka2 |
|
(27.3.2012 10:50:49)
Upřímně si nemyslím, že to musí být jen blbý kec. Každé dítě je jiné a ne každá škola funguje tak jak má. Ze mě opravdu první stupeň školy udělal deprimovanou holčičku, která brečela po nocích, nejšťastnější jsem byla, když jsem byla nemocná a nemusela do školy a byla jsme totálně mimo. Stanila jsem se všech lidí, dětí, sousedů...naprostá samotářka. Kombinace šikany už v první třídě (ne vůči mě), nezájmu učitelů ohledně toho co se děje a žádná snaha o motivaci nevýrazného dítěte.....Nedokázala jsem rodičům říct co se děje a co je špatně...naštěstí se to nepodepsalo na mých výsledcích ve škole, takže jsem po 4 letech přešla na jinou školu do výběrové třídy. Až dnes když mám děti a zavedla jsem toto téma před rodiči, jsem jim dokázala říct co se tehdy dělo a jak mi přechod pomohl....Oni to samozřejmě viděli, hlavně tu změnu, ale nevěděli jak mi pomoci dřív, když jsem nic neřekla. Já jsem se z toho dostávala hodně dlouho, sebevědomí nula, no děs...až na střední škole jsem začala víc chápat a dala se dohromady. Takže ano, opravdu věřím, že nevhodní splužáci, špatný učitel atd. můžou dítě opravdu hodně deprimovat a stresovat. Taky proto hodně řeším kam dám děti do školy. Na domácí vzdělávání ale nemám. Nedokázala bych odstavit vlastní život a práci a věnovat se trvale takhle dětem. Pochopitelně pokud by to nebylo z nějakého důvodu nutné.
|
| susu | •
|
(27.3.2012 10:54:49)
No, nezpochybňuju, že se to stát může, ale fakt to není normální jev. Většina dětí ve většině škol funguje naprosto normálně a v pohodě a dál jsou to stejně živé a zvídavé děti.
|
| kosatka2 |
|
(27.3.2012 11:32:02)
Já jsem třeba byla na prvním stupni celkem poslušná učesaná, zvídavá, akční hodná a pilná studentka. Díky stěhování, reorganizaci další školy a vážnému onemocnění jedné skvělé staré paní učitelky jsem jich během prvních 3 let vystřídala pět. Celkově když na první stupeň vzpomíním, zanechává to ve mě velkou hořkost, protože si zpětně uvědomuju, jak moc ty 2 z pěti učitelek byly špatný, jak kazily radost z učení, jak uměly deptat, urážet, znechutit. Jak zašlapávaly ty slabší - to mě fakt znechucovalo, protože já měla něco jakoby "zadarmo" a podpořit potřeboval ten, kdo musel dřít a drtit - a ne zašlapat a ponižovat.
Další věc, co mě na ZŠ přišla strašlivá, byla nesmyslná drezůra - mít jediný správný pytlík na boty, účes, ubrousek a svačinu, praky zákazů, zacházení s dětmi jak strestanci - o přestávce chodit po chodbě ve dvojstupech kolem dokola odadkových košů postavených doprostřed chodby - ne moc rychle, ne moc pomalu, nemluvit moc nahlas...
Domnívám se, že prostě s námi měli víc zacházet jako s dospělými (v rámci možností). Radost z učení jsem zažívala potom až u některých učitelů na gymplu a pak ještě na celkem moderní VŠ.
mám strašnou radost, když slyším o školách, kde jsou učitelky zajímavé osobnosti a dělají práci s chudí, fandím ředitelkám, když školní řád nemá 100 stránek a telefonní seznamy zákazů a pravidel.
doufám, že až budu hledat školu pro své dítě, najdu nějakou vhodnou. provozování domácího vzdělávání považuju obecně za krajní možnost. sama bych raději učila pak třeba dětí víc a cizích, ale ne víc než 10-15
|
| susu | •
|
(27.3.2012 11:39:23)
teda korzování po chodbě jsem nezažila a teď už to snad ani nikde nefunguje. I školy se mění.
|
| susu | •
|
(27.3.2012 11:43:26)
Jinak moje vzpomínky na ( pro změnu )školku jsou katastrofální. Ale přesto jsem tam dceru dala a ta tam strávila šťastné 3 roky. Přijde mi nedomyšlené, kvůli mé špatné zkušenosti zavrhnout všechny školky či školy.
|
| Katka +3 |
|
(27.3.2012 14:08:53)
Uklidním tě. Ono domácí vzdělávání je opravdu dost záběr a rodiče obvykle dlouho zvažují všechna pro a proti a nejdůležitější "slovo" v tom má dítě. Pochybuji, že je mezi domavzdělávajícími někdo, kdo si dítě nechal doma kvůli svojí špatné zkušenopsti. Moji oba synové jsou introverti s malou potřebou sociálních kontaktů, do školky nechodili a učila jsem je první roky ZŠ doma. Dcerka je naopak extrovertní torpédo, do školky na své vlastní přání chodí a je tam šťastná a čistě kvůli své veliké potřebě kolektivu nastoupí zřejmě za dva roky normálně do školy.
|
|
|
| kosatka2 |
|
(27.3.2012 12:49:28)
no tak korzování probíhalo poku vím na oné škole ještě pár let po revoluci. jinak mám nějaké přátele a příbuzné ve školství a sama jsem chvíli na ZŠ pracovala, a bohužel s různými šílenostmi na školách se na některých školách můžeme setkat i dnes. stejně jako v nemocnici, u kadeřníka a kdekoliv jinde. ale ty šestiletý děti jsou někdy prostě dost citlivý a já pro svoje dítě chci, aby mělo vstup do školy příjemnej. Přecejenn tam dítě tráví hodně času. třeba je mi sympatický koncept komunitních škol.
Jinak na střední myslím už tolik nevadí, když se dítě setká s učitelem hajzlem, záludňákem, sucharem, neférákem. aspoň se naučí s těmito lidmi vycházet, věk už na to má. Ale u těch maličkých alespoň an prvním stupni chci, aby se po dětech nešlapalo, když se nemůžou bránit.
|
|
| Margot+1 | 
|
(27.3.2012 21:45:15)
Já zažila korzování po chodbách a nenáviděla jsem ho.
Dnes ale chápu, že ta vnějškově nesmyslná pravidla a buzerování vytvářelo prostor pro učitele, kteří měli a chtěli co říct třídě dětí o třiceti žácích.
Dnes se pěstuje liberální a individi přístup - jenže dětí je ve třídě zase třicet. Ve výsledku je učitel ten, kdo je vystaven přímé agresi a absenci smyslu od skupiny pubescentů, kteří neznají sebe/kázeň, myslí si, že život je nekonečný a ženpřežijí jen ti nejsilnější, (kteří doženou učitelku do blázince a la Obecná škola) a kteří mají v zádech "požadující" rodiče.
Dětičky už dávno nejsou ve škole ohrožený druh - tím ohroženým druhem jsou zapálení / vyhořelí učitelé se srdcem na dlani.
|
|
|
|
| Ecim |
|
(28.3.2012 12:45:04)
"No, nezpochybňuju, že se to stát může, ale fakt to není normální jev. Většina dětí ve většině škol funguje naprosto normálně a v pohodě a dál jsou to stejně živé a zvídavé děti."
Mně třeba také mnohem víc seděl gympl než základka, nepopírám, že dítě takové problémy může mít (do jisté míry jsem je zažila sama), ale nemyslím si, že je nutné až zas tak extrémní řešení.
|
|
|
|
| Ecim |
|
(28.3.2012 12:29:09)
"Dostalo mě, jak běžná škola vytvořila ze zvídavé holčičky deprimovanou a často nemocnou školačku. To je jako reklama proti bežným pracím prostředkům."
Tohle mě dostalo taky. A to jsem byla dítě hodně neurotické, vybočující a blbě se prosazující.
"A ten kec o značkovém oblečení je taky dost nesmyslný."
Tyhle výlevy mě také vytáčejí. Nechápu, proč když je dítě hodné a hezky se chová, by nemohlo mít něco pěkného na sebe. Určitě není dobré děti zahrnovat hromadami zbytečných a předražených krámů, ale uchylovat se k opačnému extrému a učit je, že mají být rády za obnošené hadry bůhví po kolika dalších lidech  .
|
| Vladka a Mishell | 
|
(28.3.2012 15:20:00)
Ecim,mi tedy z clanku vyznelo,ze neni potreba ,,tolik,, toho pekneho obleceni.Ja tedy nevim jak to doma maji,ale kazde dite by melo mit pekne veci na noseni mezi lidi a od urciteho veku i na noseni ven s kamarady.Ja mam dcerku 4 roky a po zahrade beha v teplacich a starem tricku  ,ale pokud chce jit na hriste jde se prevlect do neceho slusneho.Ja co si pamatuji jsme taky jako mali nechodili ven ve strarem obleceni,ale i kdyz jsme sli ven s kamarady jsme mohli pouzit ,,skolni obleceni,, od urciteho veku,asi od 8 ci 9 let co uz jsme nemeli tu potrebu brzdit koleny o travnik 
Jo a i kdyz malou oblecu pekne do skolky a oni si pak jdou hrat ven,jeste se mi nestalo,ze bych neco nevyprala,tak nevim an co tolik rozlisovat obleceni.
|
| Ecim |
|
(28.3.2012 18:04:59)
My se také oblékáme jinak, když jsme doma nebo jdeme na hřiště a když jedeme někam na návštěvu, do práce nebo do školky, ale ten argument s oblečením mi v článku přišel dost hloupý. Nehledě na to, že hezky se dá obléci i velmi levně a nemusí to být nutně značkové.
|
|
|
|
| Petra Neomi | 
|
(28.3.2012 18:34:43)
No, celý článek je dost manipulativní, a kec o tom, že děti "nevynosí značkové oblečení" směšný, dcera chodí do výběrové školy v praze a moc značkového oblečení jsem tam neviděla.
A "živitel hovoří"... už jen to, že bych o partnerovi uvažovala jako o "živiteli" se mi dost příčí.
|
|
|
.
Lituju vás. A ano v tomhle věku je osoba a chování paní učitelky mnohem důležitější než to, jestli děti naučí všechny informace z osnov.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)